Celkové příjmy krajů meziročně stouply o 1,8 miliardy na 51,4 miliardy korun, celkové výdaje vzrostly o 6,1 miliardy na 46 miliard korun. Za vyššími příjmy krajů i obcí byl především růst daňových příjmů.

Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi které patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje nově na financování sociálních služeb.

Celkové konsolidované příjmy obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti v prvním čtvrtletí klesly meziročně o 0,8 miliardy na 115,6 miliardy korun. Výdaje stouply o 10,1 miliardy na 96,5 miliardy korun. Hospodaření územních rozpočtů tak ve čtvrtletí skončilo s přebytkem 19,1 miliardy korun, což je meziroční pokles o 10,9 miliardy korun.

Meziroční srovnání souhrnných výsledků podle MF výrazně ovlivňuje změna postavení a činnosti regionálních rad, která souvisí s přechodem na nové programové období 2014 až 2020. V rámci předchozího období bylo hlavním úkolem regionálních rad spravovat peníze z fondů EU prostřednictvím regionálních operačních programů, což znamenalo značné objemy příjmů a výdajů, které procházely jejich rozpočty. Letos finance z regionálních operačních programů již neproplácejí. „Tato skutečnost se promítá nejen ve výrazném poklesu příjmů a výdajů regionálních rad, ale současně ovlivňuje i výši příjmů a výdajů územních rozpočtů celkem,“uvedl úřad.