„Musím přiznat, že mě úrovní svého projevu překvapil premiér Bohuslav Sobotka. Bylo vidět, že se v problematice ochrany osobních údajů velmi dobře orientuje. Největší dojem však na mě udělal předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jehož referát byl do určité míry průlomový,“ přibližuje průběh konference Igor Němec.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se totiž nedávno dostal právě se správním soudem do sporu kvůli zveřejňování fotografií podezřelých ze spáchání trestné činnosti na internetu, čímž poškození měli v úmyslu přispět k jejich dopadení. ÚOOÚ tuto aktivitu v souladu s platnou legislativou pokutoval, správní soud však vynesl osvobozující verdikt.

„Doktor Baxa se k této kauze ve svém příspěvku vrátil a vysvětlil posun v legislativě, k němuž evidentně nyní dochází,“ říká Němec. „Podle nového přístupu má být zřetelněji posílena možnost obrany lidí, kteří byli nějakým způsobem poškozeni a kteří se odhodlali převzít iniciativu v případech, kdy jim policie nebyla schopna pomoci. Lidsky s touto změnou souhlasím, ale dokud bude platná současná legislativa, náš úřad musí i nadále rozhodovat tak, jak rozhodl ve zmíněném případu.“

Kromě již jmenovaných řečníků se konference zúčastnili také Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv, Miroslav Antl, předseda ústavně-právního výboru Senátu, Radim Holeček, předseda podvýboru pro ochranu soukromí Poslanecké sněmovny, Jaromír Novák, předseda Českého telekomunikačního úřadu, a další hosté, jejichž vystoupení budou shrnuta v připravovaném Bulletinu.

Svým projevem zaujal rovněž předseda Igor Němec, pro kterého to bylo jedno z posledních vystoupení v „barvách“ ÚOOÚ, kde koncem srpna po dvou pětiletých mandátech končí. Je tedy logické, že úvodní část referátu věnoval bilancování patnácti let činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů, v jehož čele dvě třetiny této doby stál. Zmínil se o začátcích fungování úřadu, kdy pozice inspektorů byly obsazovány se značnou prodlevou a kdy zhruba rok trvala pomoc partnerského španělského úřadu se sladěním naší legislativy s evropským standardem a s tím, aby předpisy v oblasti ochrany osobních údajů byly účinné a transparentní.

Již v letech 2005-2007 však ÚOOÚ už sám pomáhal s  implementací zásad ochrany osobních údajů konkrétně v Bosně a Hercegovině, později se na podobných projektech podílel také v  Makedonii a Albánii. Velkého uznání se úřadu dostalo v roce 2007, když se stal držitelem prestižní „Evropské ceny za nejlepší službu veřejnosti v oblasti ochrany osobních údajů“, kterou uděluje agentura na ochranu dat v Madridu. A v roce 2008 byly webové stránky úřadu vybrány Národní knihovnou a zařazeny mezi elektronické informační zdroje, které jsou pro budoucnost uchovávány jako národní dědictví.

Ke zvýšení prestiže českého Úřadu pro ochranu osobních úřadů přispěl Igor Němec i svým zvolením místopředsedou poradního orgánu Komise pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (WP29). Tato expertní skupina působí v rámci Evropské komise a je složena z předsedů evropských dozorových autorit pro ochranu osobních údajů.

„Vzpomínám si, že na konferenci na Pražském hradě byli delegáti překvapeni mírou nezávislosti našeho úřadu, protože právě s tímto principem měla tehdy potíže řada států v EU. A myslím si, že zjištění, že při naší dozorové činnosti nečiníme rozdíl mezi státní a soukromou sférou, bylo rovněž zdrojem překvapení,“ uvedl ve svém projevu předseda úřadu.

Nevěnoval se v něm však zdaleka jen historii úřadu, podstatnou část svého projevu zaměřil také na problémy současnosti. A na dynamický vývoj, jímž otázka ochrany soukromí, a tedy i jím vedený úřad už léta prochází.

„Jenom si připomeňme, že úřad začal fungovat v době, kdy neexistovaly sociální sítě, na mobilech nebyly fotoaparáty, neznali jsme výrazy jako např. privacy by design, privacy by default, cookies, Big data, Google-Street Wiew, v České republice elektronická krádež identity apod. Ale nebyly to jenom technologie, co ovlivnilo dynamiku naší činnosti a náhled veřejnosti na ochranu osobních údajů. V této souvislosti nesmíme zapomenout zejména na 11. září v USA. Od té doby se začala zavádět bezpečnostní opatření, a to nejenom u nás, která stále invazivněji zasahují do oblasti soukromí. Navíc politický trend, musím to tak charakterizovat, bezbřehé transparentnosti vytváří soumrak nad ochranou osobních údajů a soukromí.“

A ještě před tím, než Igor Němec v závěru svého vystoupení poděkoval svým spolupracovníkům za desetiletou spolupráci, charakterizoval i vztah veřejnosti k ÚOOÚ: „Čas od času se náš Úřad dostává do hledáčku médií, obvykle v souvislosti s nařčením, že se zastává práv delikventů a krátí práva poškozených poctivých občanů. Jako se snažíme čelit různým formám Velkého bratra nahlížejícího do soukromí lidí, bráníme se i vytváření novodobých pranýřů v našich médiích, protože právě tento úřad musí ctít právo a spravedlnost, bez ohledu na to, zda tím občas u veřejnosti nebo někdy i politiků ztratí na popularitě nebo dokonce přízni.“

„Rád bych upozornil ty, kteří budou o mých slovech a možná i smyslu činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů pochybovat, že v České republice je stále mnoho občanů, kteří si váží svého soukromí, svobody a s důvěrou se i nadále budou obracet na náš úřad v případě nějakého příkoří. Je to, musíme si přiznat, sice možná menšina, ale stát bude mít vždy povinnost tyto lidi chránit, tak jako ostatní menšiny. S těmito myšlenkami bych rád svou agendu již za krátkou dobu předal svému nástupci. I díky tomu mohu končit s krédem, se kterým jsem před 10 lety své působení začínal: Ochrana osobních údajů je noblesní téma s noblesními lidmi.“

Partner článku: