Ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík vidí příčiny ve snižování vojenského významu povstání komunistickým režimem. Tomu vadilo, že Prahu osvobodili především čeští bojovníci, a Rudá armáda se tak účastnila až konce bojů.

„Dnešní padesátníci, kteří měli trochu jiný dějepis, mají (k povstání) vlažný postoj. Je to škoda, protože děti dnes nemají dostatečné znalosti o našich moderních dějinách,“ řekl například ČTK a České televizi Lubor Šušník, který se v květnu 1945 mimo jiné účastnil dnes již legendárních bojů o Československý rozhlas.

Nedocenění květnového povstání má podle Stehlíka historicko-politické kořeny. Boje totiž připravily Rudou armádu o skutečné osvobození Prahy. Její jednotky totiž do města přijely až ke konci bojů. V přímých bojích o Prahu Rudá armáda přišla o desítky vojáků, při povstání zemřelo přes 3 600 lidí, z toho přes 1 500 přímo na barikádách. Komunistický režim se proto vojenský význam povstání pokoušel snižovat.

Nedocenění významu květnového povstání vadí i Janu Turkovi, který bojoval třeba na žižkovských barikádách. „Vezměte si, co to (sice) stálo životů, ale co tím povstáním bylo zachráněno ekonomických majetků,“ poznamenal. Připomněl, že ustupující nacisté měli připraveny plány na zničení důležitých budov.

Někteří politici z různých stran mají o historické události zájem

Nedocenění podle něj pokračuje i nadále. Vadí mu třeba, že účastníci povstání čekají od roku 2013 na vydání čestného odznaku. Bude předán až při letošních oslavách. „Doba od roku 2013 do 2016 byla trochu dlouhá,“ podotkl Turek s poznámkou, že si nechce myslet, že ministerstvo obrany „čeká, až vymřeme“. Zdržení přípravy odznaku podle Stehlíka způsobily zásahy různých státních institucí, kterým se nelíbila jeho navrhovaná podoba. Poznamenal, že situaci se podařilo „odblokovat“ až po jeho příchodu. Na jeho výrobu navíc muselo být vypsáno výběrové řízení.

Šušník si také posteskl nad přístupem některých politiků. Při oslavách bojů o rozhlas prý každoročně poslouchá proslovy politiků. „A když slyším ty naše státníky a politiky, jak se všichni opakují, a to co slibují, není vidět, tak je mi z toho trapně,“ poznamenal.

Stehlík vidí potíž ne v politicích, ale v přístupu celé společnosti, která má stále vůči válečným veteránům nesplacený dluh. „Každý by se měl podívat do svého svědomí, co pro ně udělal,“ řekl ČTK. Někteří politici z různých stran podle něj mají o historické události zájem a osobně veteránům pomáhají. Další ale objíždějí akce z povinnosti a čtou na nich stále stejný projev.

Při dnešním vzpomínkovém setkání byl in memoriam oceněn lékař Václav Provazník, člen odbojové organizace a účastník povstání. Během bojů ošetřil v improvizované nemocnici syna velitele jednotek německé armády Rudolfa Toussainta. Podle historiků tak přispěl k úspěšnému vyjednávání o kapitulaci.