Nicholas srovnává události na východní Ukrajině s válkou v bývalé Jugoslávii před dvaceti lety a nachází mnoho společných prvků. „Je až děsivé, kolik společného má tehdejší Bosna a současná východní Ukrajina. V Bosně bylo tehdy na dva miliony uprchlíků, na východní Ukrajině milion a půl. Oba konflikty doprovází nejistá mírová jednání a vratká příměří, poziční válka, dělostřelectvo a blokády či humanitární konvoje. Polsko nabídlo obyvatelům na východní Ukrajině s polskými předky evakuaci. To samé nabídl Izrael všem židům v Bosně v roce 1994,“ připomíná Nicholas.

„V centru dění je v současném konfliktu město Doněck, kde před válkou žil milion obyvatel. Nyní však jejich počet klesl na polovinu. Město se nachází v přední bojové linii a je proto téměř každý den ostřelováno ukrajinským dělostřelectvem. Jeho obyvatelé jsou v zoufalé situaci, nefungují veřejné služby, mnoho rodin žije ve vlhkých sklepích,“ píše Nicholas a upozorňuje na identickou situaci Sarajeva v první polovině 90. let minulého století.

• Celý text v angličtině najdete ZDE.

Přesto existuje mezi těmito dvěma městy značný rozdíl. „Sarajevo se tehdy stalo hlavním městem celebrit a novinářů. Woody Harrelson hrál sarajevského reportéra, U2 o městě napsali píseň a americká spisovatelka Susan Sontagova se tam dokonce přestěhovala,“ poukazuje Nicholas. Novináři tehdy do hlavního města Bosny proudili po stovkách a všichni se svorně snažili přiblížit čtenářům a divákům lidské utrpení. „Bosenští Srbové byli líčeni jako převtělení nacisté. Novináři si přímo vynutili vojenskou intervenci NATO. Kde jsou ale teď, když se stejná tragédie týká Doněcku? Co dělají všichni ti novináři zvučných jmen a význačné celebrity?“ kritizuje historik. 

Ten dále připomíná Margareth Thatcherovou, která už v politickém důchodu psala „sžíravé komentáře do novin týkající se zla páchaného Srby". „Francouzský prezident Francois Mitterand zase přijel do Sarajeva, aby zde slíbil, že udělá vše pro prolomení blokády. Hillary Clintonová neustále naléhala na svého manžela Billa, aby nechal bombardovat bosenské Srby, což americký prezident nakonec i udělal,“ vyjadřuje se Nicholas negativně o tehdejších politicích.

Nicholas upozorňuje i na sankce, které byly proti tehdejší Jugoslávii stávající už pouze ze Srbska a Černé Hory, uvaleny. „Sankce a embargo proti tomuto státu byly nejtvrdší a blížily se sankcím uvaleným proti Iráku za Saddáma Husajna. Stalo se tak i přesto, že soustátí Srbska a Černé Hory ve skutečnosti nebylo v bosenské válce agresorem. A nyní? Kde jsou bojovně naladěné editorialy deníku New York Times? Jak to, že neokonzervativci mlčí a nebrojí proti ukrajinskému dělostřelectvu, které ostřeluje Doněck? Jak to, že liberálové nepožadují, aby byli obránci Doněcku ozbrojeni? Doněck na rozdíl od Sarajeva nevzbuzuje u nikoho žádné sympatie. Velmi zvláštní,“ uzavírá zklamaně Nicholas.