Zástupci podnikatelů navázání minimální mzdy na mzdu průměrnou víceméně podporují. „Předvídatelnost vývoje minimální mzdy je pro firmy klíčová a svaz o ni dlouhodobě usiluje. Současný stav, kdy se minimální mzda určuje zejména na základně politického rozhodnutí, je pro praxi nevyhovující a musí skončit,“ řekl ČTK viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Mzdy nemohou být odtržené do reality v podnicích, mají růst podle produktivity práce a kondice firem, míní mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Dopad skokového růstu minimální mzdy nepocítí pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý subjekt. V oborech, jako jsou textilní průmysl či zemědělství, stát takovým nařízením ohrožuje samotnou existenci podniku. „Stát by měl vypracovat střednědobý harmonogram (na období tří až pěti let) jejího růstu, který by firmy ochránil před skokovým zvyšováním a umožnil jim přípravu podnikatelských plánů,“ dodal.

Sobotka zvýšení minimální mzdy podporuje

Odbory dlouhodobě kritizují, že mzdy v Česku jsou pod evropským průměrem, a žádají jejich zvýšení. „Česká republika má dlouhodobě úroveň produktivity práce přibližně na úrovni 60 procent hladiny (EU), ale mzdy pouze třicetiprocentní. Z toho se dá usoudit, že růst mezd a platů může být daleko dynamičtější, než je v současnosti,“ řekl Středula.

Vláda podle něj může nejlépe dosáhnout sblížení mzdové úrovně v Česku s Evropskou unií pomocí zvyšování minimální mzdy. „Náš požadavek je, aby rostla minimální mzda na více než 12 500 korun, ideální by bylo, kdyby to bylo na úroveň slovenskou,“ řekl Středula. Odbory na Slovensku podle něj chtějí zvýšit minimální mzdu na 492 eur (13 160 Kč), což představuje zhruba polovinu tamní průměrné mzdy.

Sobotka zvýšení minimální mzdy podporuje, i když dnes neřekl, jakou její výši chce pro příští rok jeho vláda určit. „Je pro mě důležité, abychom splnili závazek, který je součástí vládního prohlášení a koaliční smlouvy, to znamená, aby minimální mzda byla alespoň na úrovni 40 procent průměrné mzdy,“ řekl. Rozhodnutí o výši minimální mzdy by vláda měla udělat do poloviny roku, o její výši bude jednat i tripartita na konci května.

Středula odmítl brzký vstup Česka do eurozóny

Nyní minimální mzda činí 11 000 korun, na počátku letošního roku se zvýšila o 1 100 Kč. Sobotka i Středula shodně uvedli, že její růst neměl negativní dopady na trh práce v Česku. „Potvrdilo se, podle mého názoru jednoznačně, že minimální mzda nepůsobí problémy z hlediska nezaměstnanosti. My jsme minimální mzdu výrazně zvýšili, za poslední čtyři roky nezaměstnanost výrazným způsobem klesla,“ řekl premiér.

„Chceme, aby mzdy dohnaly produktivitu práce, kterou dnes pracovníci v České republice mají,“ řekl Sobotka. Ke sbližování českých mezd s těmi v západní Evropě by podle něj společně se zvyšováním minimální mzdy měly přispět růst platů státních zaměstnanců a podpora českého exportu, která pomůže českým firmám k lepším hospodářským výsledkům. Sblížení životní úrovně v EU podle něj může pomoct i dobré fungování společného evropského trhu.

Středula ale v souvislosti se společným evropským trhem odmítl brzký vstup Česka do eurozóny. „Kondice české ekonomiky při vstupu by měla být odlišná než ta současná, a to docela výrazným způsobem,“ řekl. Podle něj je třeba nejprve přiblížit české mzdy těm v západní Evropě, aby se zavedením eura nesnížila kupní síla Čechů.