„Boj s islámským „separatismem“ už před vraždou učitele Samuela Patyho vyhlásil prezident Emmanuel Macron. Z průzkumu ovšem podle listu Le Point vyplynulo, že pouhých 40 procent oslovených Francouzů prezidentovu slibu důvěřuje. Macron muslimy dlouhodobě podporoval a podporoval imigraci. Teď už mu očividně teče do bot, protože vidí, že Francouzi toho mají dost. Není divu, že mu nevěří,“ popisuje Okamura.

Okamura na svém facebooku také sdílel postřehy učitelky Annie pro franocouzský týdeník Le Figaro, která se bojí svých muslimských žáků. „Možná jsem zbabělá, ale karikatury Mohameda jsem ve třídě nikdy neukázala ze strachu, že ublížím některým žákům. Asi by to nepochopili vzhledem k tomu, jak jim doma vymývají mozek. Opakují mi věci, které se naučili nazpaměť,“ uvedla učitelka Annie, jež učí dějepis a zeměpis.

Dále vzpomíná, jak se na zdech školy po útocích z 11. září 2001 objevovaly nápisy „brzy i u nás“ a jak při minutě ticha mnohé děti tleskaly. Profesorka literatury Lise pak líčí svou zkušenost ze střední školy ve městě Les Ulis, která nemá právě dobrou pověst. Říká, že už na první pohled pozná, jestli malý Oussama pochází z rodiny radikálních muslimů, nebo ne. „Je to již několik let, co už nemluvím o koránu se studenty šestého ročníku, i když je to v osnovách,“ vysvětluje Jeanne, učitelka francouzštiny na střední škole v Yvelines. "Pracuji v oblasti, kde mají studenti fundamentalistické náboženské vzdělání, imám z jejich sousedství je velmi virulentní," popisuje dále.

„Když jsem odučila svůj kurz, který však nebyl příliš zevrubný, mnoho mých žáků zareagovalo rázně. Řekli, že se mýlím, že korán má vždy pravdu a že je nad trestním právem i vědeckými texty. Cítila jsem, že jsem na tenkém ledě. Navíc jsem žena, blondýnka, dali mi pocítit, že představuji tak trochu ďábla,“ pokračuje. "Tím, že nezařadím tento kurz, se zbavím spousty problémů," dodala.