„Volná volba exekutora se jednoznačně neosvědčila. Bohužel vede k obchodu a přeprodávání pohledávek," píšou předkladatelé v důvodové zprávě. Důsledkem je podle nich vyšší finanční zátěž dlužníků. Z předlohy podle předběžného stanoviska pro vládu ale není dostatečné jasné, kdy je exekuční řízení zahájeno. Za nevhodný kabinet označí taky navrhovaný systém rozdělování exekučních návrhů Exekutorskou komorou.

Komora už dříve uvedla, že by místní příslušnost akceptovala. Ohradila se ale proti výrokům předkladatelů normy o „konci byznysu s dluhy" nebo „skupování pohledávek". „Ačkoliv tyto nešvary v minulosti provázely oblast vymáhání pohledávek v její předexekuční fázi, nejrůznější legislativní zásahy je zneškodnily," sdělila komora.

Kabinet v předběžném stanovisku slibuje, že chce problémy v exekuční činnosti letos řešit hned dvěma novelami. První by měla být předložena do konce dubna a druhá i s případným zavedením teritoriality exekutorů do konce roku. Zavedení místní příslušnosti exekutorů navrhoval přidat zhruba před dvěma lety do novely občanského soudního řádu Senát. Sněmovna ale horní komoru přehlasovala. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se obával snížení konkurence exekutorů a vzniku monopolů.