V běžném nákupním košíku českých domácností se ekonom Lukáš Kovanda pozastavil nad cenou cukru. Cena cukru krystal se totiž v září 2022 zvedla tak, že křivka v grafu vykreslila hokejku.

Kovanda vychází z informací Českého statistického úřadu o výrobní a prodejní ceně cukru v jednotlivých měsících letošního roku.

Výrobní cena jednoho kilogramu cukru krystal stoupala mírně a harmonicky zhruba od 12 korun v lednu k částce něco málo přes 13 korun v září. Prodejní cena až do září rostla celkem pravidelně a mírně, ze zhruba 19 korun na přibližně 21 korun. Toto tempo růstu lze vysvětlit vlivem rostoucích nákladů na dopravu či energií.

V říjnu však cena kilogramu cukru krystal na prodejnách vystřelila až na 35 korun. „Mezi zářím a říjnem o více než 60 %,“ zrekapituloval nárůst ceny ekonom. Důvody mohou být částečně stejné jako v jiných sektorech ekonomiky – drahý plyn a drahé emisní povolenky, protože energie se propisují do ceny všeho.

Kovanda se však nemůže ubránit dojmu, že podstatnou část nárůstu tvoří marže prodejců. „Výrobní ceny totiž zatím nerostou tolik jako ceny v obchodech,“ upozorňuje ke grafu. V říjnu prodávaný cukr byl vyroben v minulých měsících, kdy výrobní ceny rostly jen velmi mírně.

Cukr v Česku nebývale zdražuje. Mezi zářím a říjnem o více než 60 %. Kvůli drahému plynu, drahým emisním povolenkám a zřejmě i navýšeným maržím prodejců. Výrobní ceny totiž zatím nerostou tolik jako ceny v obchodech. pic.twitter.com/i3ah6DAIip

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) October 18, 2022

Lukáš Kovanda přitom už na jaře upozorňoval, že obchodní řetězce podle něj zneužívají inflace a atmosféry „drahoty“ a navyšují si bez zřejmého důvodu marže, a to až několikanásobně.

„V případě některých potravin došlo však k tomu, že cena, za kterou je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní,“ řekl televizi Nova v červnu. Tehdy poukazoval zejména na ceny kuřat, másla, vajec a mouky.

Konkrétně mouka podle tehdejších Kovandových výpočtů u výrobců podražila za rok o 35,6 %, v obchodech ale o 63,2 %.

Zdálo se mu proto, že prodejci situace zneužívají a zdražují mnohem více, než by museli.

„Mně už to připadá, že se někde scházejí šéfové řetězců a v rauši se začnou přehánět „co těm jelitům zvedneme příští týden?“, poznamenal jeden z diskutujících.

Jiné napadlo, že obchodníci využívají toho, že v říjnu spotřeba cukru stoupá s výhledem na blížící se Vánoce a pečení cukroví, a rovněž včelaři se na zimu musí zásobit cukrem na přikrmování včel.

„Prouza vám vysvětlí, že za to můžou agrobaroni. Ale rozhodně ne německé řetězce,“ očekává další debatér vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovného ruchu.

Prouza vám vysvětlí, že za to můžou agrobaroni. Ale rozhodně ne německé řetězce.

— Občan X (@ObcanZ) October 18, 2022

V souvislosti s chováním českých obchodníků mezi lidmi v poslední době opakovaně zaznívají poznámky o „keťasení“. Tento pojem (někdy též nahrazovaný slovem „šmelina“) původně pochází z časů první světové války a následné hospodářské krize v prvních letech republiky.

V reakci na problémy se zásobováním potravinami a zavedením přídělového systému se rozmohl černý trh, na kterém „keťasové“ prodávali potraviny za horentní ceny. Často vykoupili zboží určené pro přídělový systém a otočili jej s vlastní velmi zajímavou marží.