Na základě diskuze s mnoha odborníky na mezinárodní politiku a ekonomiku, sestavila agentura Bloomberg 10 nejhorších scénářů pro rok 2016. Hned prvním je skutečnost, že by se cena za barel ropy vyšplhala na 100 dolarů. K tomu by mohlo dojít, kdyby Islámský stát zničil strategickou infrastrukturu států Blízkého východu a kdyby došlo k několika převratům v Jižní Americe. Výsledkem by byl nedostatek ropy a Čína v ekonomické recesi.

Velmi negativní dopady by pak měl odchod Velké Británie z EU, v případě že by premiér Cameron vyvolal předčasné referendum již v červnu 2016. Došlo by k propadu libry a Skotsko by se opět pokusilo vyhlásit nezávislost, což by vedlo k další ekonomické zátěži na Británii. Zde je nutno upozornit, že odborníci se neshodli na jediném pro trh pozitivním dopadu.

Existuje i možnost, že by proběhl masový útok ze strany íránských a ruských hackerů na světové trhy, což by vedlo k pádu dolaru, ztrátu důvěry ve finanční instituce, vzrostla by však cena zlata a firmy zabývající se kybernetickou bezpečností by vysoce prosperovaly.

Předpovídají i možný rozpad Evropské unie pod strachem z migrační krize. Došlo by k dalším teroristickým útokům, kancléřka Merkelová by byla okolím donucena rezignovat a Marine Le Penová by měla našlápnuto stát se prezidentkou Francie. Následně by došlo k propadu eura, který by těžce neslo Portugalsko a Řecko.

Celý text zde

Dalším ze zmíněných scénářů je možnost, že Čína nemá zdaleka tak silnou ekonomiku, jak tvrdí. To by vedlo k nepokojům, tvrdším represivním opatřením a následně i k větším výdajům na zbrojení kvůli situaci v Jihočínském moři. Následkem by pak byl propad asijských akciových trhů, a naopak vzestup cen ropy a akcií zbrojařských firem v Číně i USA.

Bloomberg počítá i s tím, že Izrael zaútočí na jaderná zařízení v Íránu, což by vedlo k pádu íránské jaderné dohody a posunu americké politiky ještě více doprava. Následkem by byl růst ceny zlata, ropy a akcií zbrojařských firem.

Jediným nejhorším scénářem, u kterého nejsou uvedeny žádné pro trh negativní dopady, je pak možnost, že by prezident Putin obešel USA a dosáhl politické dohody v Sýrii. Došlo by k omezení počtu migrantů směřujících do Evropy, čímž by Putin EU notně pomohl, za což by došlo ke zrušení sankcí proti Rusku. Putin by tak rozšířil svou sféru vlivu na Blízký východ a zároveň by se stal nejsilnějším obchodním partnerem EU a na krizi na Ukrajině by si již nikdo nevzpomněl. Výsledkem by byl vzestup ruské i německé ekonomiky a obecně ekonomická prosperita EU, jelikož by opět mohla vyvážet do Ruska zboží.

Může také dojít ke zhoršení klimatických změn, které by vedly k dalším přírodním pohromám a ohromnému suchu, jež by zlikvidovalo množství zemědělské úrody. V Africe by mohl vyschnout největší zásobník vody na světě a Zimbabwe a Zambie by tak nemohly využívat vodní energie. To by opět vedlo přinejmenším k propadu světových trhů.

Problém by také nastal v případě, že by byl Donald Trump zvolen prezidentem USA a dostál by svým předvolebním slibům. Zhoršily by se vztahy mezi Čínou a USA, zpřísnily by se imigračí zákony a vzrostly by výdaje na bezpečnost a zbrojení. Zároveň by došlo k propadu mexického pesa.