„Osm nebo devět dnů zbývá, než Spojeným státům americkým dojdou peníze. Osm či snad devět dnů totiž chybí do okamžiku, kdy by se USA mohly ocitnout v platební neschopnosti kvůli tomu, že zavčasu nezvedly svůj dluhový strop,“ upozorňuje Šichtařová ve svém komentáři na serveru iDNES.cz.

Před blížící se platební neschopností varovala i americká ministryně financí Jenet Yellenová. „Čas odtikává stále hlasitěji. A nervozita vzrostla na globálním finančním trhu zejména poté, co americká ministryně financí a bývalá guvernérka americké centrální banky Fed Jenet Yellenová upozornila na možnost nedostatku hotovosti v USA již v úvodu června,“ píše Šichtařová.

Jednání o takzvaném dluhovém stropu je přitom podle Šichtařové v USA běžnou záležitostí. „Pravidelné zvedání dluhového stropu v USA je proces, který umožňuje vládě půjčovat si peníze na pokrytí svých výdajů a závazků. Dluhový strop je zákonný limit stanovující, jakou maximální částku může vláda dlužit. Pokud by limit nebyl zvýšen, USA by se dostaly do platební neschopnosti,“ vysvětluje ekonomka.

Platební neschopnost by v prvních dnech způsobila nedostatečné finance vlády na pokrytí svých výdajů a závazků, jako jsou platy vojáků, důchody, sociální dávky nebo splátky dluhu. „V těchto prvních dnech po nárazu na dluhový strop by se proto ministerstvo financí muselo rozhodnout, které platby má přednostně uspokojit a které odložit nebo snížit. Tohle se už v historii i stalo – a takový výpadek na pár dnů by byl nepříjemný, ale nikoliv zničující,“ píše Šichtařová, že ani krátkodobá platební neschopnost by nebyla úplnou katastrofou.

Pokud by se ale nepodařilo situaci vyřešit ani po týdnu, mělo by to zásadní důsledky nejen pro americkou, ale i světovou ekonomiku. „Svým rozsahem bychom to směle mohli přirovnat například k lockdownům v průběhu covidu. Velmi rychle by došlo ke ztrátě důvěry investorů v americký dolar, tedy k oslabení dolaru, ke skokovému poklesu akcií a propouštění pracovníků. Také by se zvýšily náklady na půjčování pro vládu i soukromý sektor, takže by se výrazně zhoršila platební morálka. A jistě si dokážete představit, že takové náhlé a plošné zhoršení platební morálky by bylo poslední ranou z milosti pro nalomené americké banky, které se stále nemohou plně vymanit z nedávné a jen dočasně odložené bankovní krize,“ varuje ekonomka, že by mohly krachovat další banky.

Přitom zvyšování dluhového stropu bylo v minulosti v zásadě rutinní záležitostí. „Od roku 1960 byl dluhový limit zvýšen či zrušen zhruba osmdesátkrát. Například jen za vlády prezidenta Donalda Trumpa byl zrušen třikrát,“ informuje Šichtařová.

„Jenomže v posledních letech se stále více stává předmětem politických sporů mezi republikány a demokraty, kteří mají rozdílné názory na rozpočtovou politiku a výdajové balíčky. Zdaleka nejde jen o odlišný pohled na provozní finanční záležitosti. V jádru sporu je fundamentálně odlišný filozofický pohled na směřování americké politiky a ekonomiky. Republikáni si totiž uvědomují, že rostoucí zadlužování USA v konečném důsledku zvětšuje státní sektor na úkor soukromého neboli znamená plíživý odklon od tržní ekonomiky směrem k ekonomice státní a socialistické. Z tohoto pohledu někteří tvrdší republikáni mohou boj proti zvyšování stropu vnímat i jako boj za záchranu tržní ekonomiky, což je tak zásadní téma, že i kalamita v případě nezvýšení stropu je přijatelnou platbou,“ má jasno Šichtařová, že jádrem všech problémů je nezodpovědná rozpočtová politika.