Portugalské předsednictví ve čtvrtek večer informovalo, že 19 členských zemí obdrží poměrnou část z 6,6 milionu vakcín. Jde o země, které se části svých dávek vzdaly ve prospěch Bulharska, Chorvatska, Estonska, Lotyšska a Slovenska. Tato pětice kromě poměrné části z deseti milionů vakcín obdrží jako výraz solidarity i poměrnou část z 2.854.654 dávek. Rakousko, Česko a Slovinsko obdrží poměrnou část z deseti milionů vakcín. V případě českého přídělu jde o 239.000 dávek.

Portugalské předsednictví EU původně navrhlo, aby tři miliony byly rezervovány pro šestici nejpotřebnějších zemí, konkrétně šlo o Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Česko. Zbývajících sedm milionů dávek mělo být jako obvykle rozděleno podle počtu obyvatel mezi všech 27 členů EU. To se však nelíbilo Praze, Vídni a Lublani.

Rakousko a Slovinsko kvůli tomu, že se k návrhu Portugalska odmítly připojit, získaly trochu vakcín navíc, naopak Česká republika z „balíku solidarity“ mohla získat asi 140.000 dávek očkovací látky. To, že se k němu odmítla připojit, vedlo k čisté ztrátě 70.000 dávek, píše Politico s odvoláním na diplomaty. Toto by se podle serveru mohlo pro Babiše stát strašákem před podzimními parlamentními volbami.

„Proč se Praha odmítla k návrhu Portugalců připojit, není jasné,“ píše Politico. Zřejmě mylně počítala s tím, že vyjde taktika kancléře Kurze, který neustále tvrdí, že vakcíny jsou v unii rozdělovány nespravedlivě a chtěl jich původně získat více, než Rakousku příslušelo na základě počtu obyvatel. „Volá po evropské solidaritě, ale sám k ní odmítá přispět,“ píše Politico. Přitom skutečnost, že při předchozích objednávkách vakcín Rakousko neprojevilo zájem o celý svůj stanovený příděl, je jeho vina.

„Babiš trvá na tom, že není tradiční politik,“ řekl jiný nejmenovaný diplomat o českém premiérovi. „Ale těžko říct, co to znamená při vyjednávání a co se v Praze tak pokazilo,“ dodal. Jeden český diplomat tvrdí, že je mylné se domnívat, že Praha stála slepě při Kurzovi, a ztrátu vakcín pro Česko se snaží vyložit jako zisk pro nějakou zemi, která je potřebnější. „Vyzýváme k solidaritě, ale všem se jí nedostalo. Nakonec ty dávky, které si nevezmeme, mohou skončit u někoho, kdo je potřebuje ještě více,“ snažil se vysvětlit.

Unijní země v prvním čtvrtletí dostaly přes 90 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, což je zvláště kvůli výpadkům od firmy AstraZeneca výrazně méně, než čekaly. Společně nakoupené očkovací látky si mezi sebe rozdělují podle počtu obyvatel. Když ale některé země neprojeví zájem o celý svůj příděl, mohou si jej koupit jiné státy, čímž vzniká nepoměr, který kritizují Rakousko a Česká republika.