Na dotaz Seznam Zpráv uvedl, že o vedení výborů zatím jasno není. Podle redakce nepopřel, že je kandidátem na post šéfa diplomatického výboru Sněmovny. Rád by prý případně navázal na tradici havlovské diplomacie. „To znamená nehrbit se před autoritáři. Naši partneři a spojenci jsou jinde na mapě světa. Navíc poslední roky ukazují, že poklonkování nic pro Česko nepřineslo, naopak,“ uvedl.

Původní zdroj ZDE.

S Ruskem má Ženíšek vztahy na ostří nože.

V roce 2014 v rámci krize na Ukrajině Ženíšek uvedl, že Rusko opakovaně dokazuje, že mezinárodní právo je pro něj naprosto nezavazující. Dlouhodobě volal po dalším rozšíření sankcí směřujících na Rusko. „Je smutným faktem, že za jednáním o přijetí ‚pravých‘ sankcí vůči Rusku a celkovým probuzením Evropy stojí až pád letadla s civilisty,“ uvedl tehdy ke schválení tvrdších sankcí EU reagující na anexi Krymu, které zahrnovaly zmrazení majetku osob blízkých Putinovi na území EU a zákaz vydávání cestovních víz pro tyto osoby.

Terčem tohoto typu sankcí byly rovněž soukromé společnosti a další právnické osoby, které se podílely na bojích na Ukrajině nebo z nich těžily. „Pokud by se neukázaly jako dostatečně účinné, měla by mít EU odvahu k jejich dalšímu přitvrzení. Putinovskému Rusku bychom neměli ustupovat a naše vláda by měla přestat přepočítávat hodnoty, které jsme si po pádu SSSR těžce vydobyli, na peníze. Protože to, co se děje na Ukrajině, je válka. Mnohým to bohužel nedochází a už vůbec si nejsou nebo nechtějí být vědomi toho, že tyto události probíhají pouhých tisíc kilometrů od nás,“ uvedl tehdy.

V té době se opřel do Miloše Zemana za to, že sankce označil za hloupost. A do dalších politiků v naší zemi za to, že diskutují raději o tom, jak moc sankce vůči Rusku za obsazení Krymu poškodí firmu vyrábějící paštiky. „Jsme potichu, když náš prezident vzkazuje Rusku, že souhlasí s tím, že sankce jsou vlastně hloupost,“ uvedl.

Zemana tehdy postavil do jedné řady se slovenským premiérem Robertem Ficem. „Nebo s premiérem Maďarska Viktorem Orbánem, který zase považuje liberální demokracii za přežitek a od kterého jsem takovýto postoj očekával,“ dodal v srpnu 2014 poslanec Marek Ženíšek.

S některými koaličními partnery se v současnosti neshoduje právě i na vztazích s Polskem a Maďarskem. „Orbánovské Maďarsko je přesně to, před čím jsem vždy varoval na přednáškách o teoriích demokracie či o přechodu k demokracii už před deseti lety na fakultě, když jsem přednášel,“ uvedl Ženíšek na sociální síti.

V předminulém období se dokonce dostal na odvetný seznam nežádoucích osob v Rusku. Zákaz vstupu do země tehdy dostal i se svým stranickým šéfem Karlem Schwarzenbergem. Spolu s nimi byli na černou listinu zařazeni Jaromír Štětina a Štefan Füle. A to kvůli výrokům v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Pokud Rusko nebude svoje území rozšiřovat do nekonečna, třeba až do Rigy či Kyjeva, pak ten zákaz nějakou dobu, co bude Putin u moci, vydržím. Pro mě je to důkaz toho, že dělám svoji práci dobře,“ uvedl Ženíšek v roce 2015.

„Já stále doufám, že Putin celou Ukrajinu nechce, ale asi by nebylo moudré nepočítat i s takovýmto scénářem,“ řekl tehdy ParlamentnímListům.cz.

V únoru 2015 vyvolala velkou bouři Ženíškova slova o tom, že v tehdejším českém Parlamentu sedí pátá kolona Ruska. „Je tu velké množství agentů Ruské federace, kteří na našem území operují, jak naše bezpečnostní složky každým rokem informují. A v neposlední řadě jsou tu naši lidé, dokonce i v Parlamentu, kteří tvoří takovou tu – nezdráhám se to nazvat pravým jménem – pátou kolonu!“