Je povinností každého státu se o své občany starat

Zřejmě ve spojitosti s kauzou pěti unesených Čechů, kteří loni zmizeli v Libanonu a kteří byli vyměněni za dva Libanonce zadržované v Česku, se čtenář „Kavaz“ Teličky zeptal, proč do takových problematických oblastí někteří Češi vůbec jezdí. „Třeba ty dvě Češky. A když už tam jedou, proč si samy nenesou následky? Něco jiného by bylo, kdyby je unesli třeba na dovolené ve Francii a odvlekli nějak do Afghánistánu či kam. To se ale nestalo,“ napsal mimo jiné čtenář.

Telička s ním souhlasil v tom, že mnozí lidé zbytečně riskují, protože je všeobecně známo, že určité oblasti jsou nebezpečné, pro cizince i domácí. „V takových případech můžeme hovořit o nezodpovědném chování. Nicméně, je povinností každého státu se o své občany starat. Je proto jasné, že usiluje o návrat unesených občanů. Otázkou pak je, kde je hranice, za kterou nechodit, jakož i zda někteří unesení nemají nést zodpovědnost za své chování,“ vysvětlil europoslanec svůj názor.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE

Už toho bylo řečeno až příliš

Jednu ze čtenářek zase zajímalo, zda je horší to, že ministr Martin Stropnický komentoval kauzu kolem unesených libanonských Čechů a detaily výměny, nebo že prezident veřejně potvrdil spekulaci, že Česko za Češky zaplatilo výkupné.

Telička uvedl, že tyto případy nemůže srovnávat. „Omezím se na konstatování, že tyto otázky nemají být komentovány,“ uvedl s tím, že „už toho bylo řečeno až příliš“.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE

Jsem pro to, aby se terorismus potíral. Ale konkrétní rozhodování není snadné

„Proč se občanům zatajují tak zásadní informace, jako že Česko zaplatilo miliardy za unesené Čechy? … Jak se chcete zbavit teroristů, když je zároveň dotujete?“ ptal se čtenář, který se podepsal jen jako „Ž.I.T.O.“.

Telička nejprve upozornil, že výkupné nebylo ve výši miliard. „Když jde o životy občanů naší země, bez ohledu na to, zda se chovali nebo nechovali nezodpovědně, tak se musí vyvinout úsilí k jejich osvobození. Takové úsilí může zahrnovat jednání, spíše nepřímo vedená, nebo na druhém konci spektra možností i vyslání jednotky k jejich osvobození. Dle povahy a vyhodnocení případu či situace,“ odpověděl europoslanec s tím, že taková rozhodnutí nejsou nikdy jednoduchá.

Dodal, že sice je zastáncem kroků terorismus potírajících a nikoliv posilujících. Nicméně přiznal, že se to snadno říká, ale méně snadné je rozhodovat. „Výkupné z logických důvodů, navíc v kontextu tohoto případu, nechci komentovat,“ dodal Pavel Telička.

Celé znění otázky a odpovědi je ZDE

Existuje Kalergiho cena? A dostala ji Merkelová?

Poněkud zvláštní dotaz položil Pavlu Teličkovi Patrik Skála. Podle jeho zdrojů existuje „Kalergiho cena“. V roce 2010 ji prý dostala německá kancléřka Angela Merkelová, o dva roky později pak bývalý předseda Evropské rady (tato funkce je někdy označována jako evropský prezident) Herman van Rompuy. „Vzhledem k tomu, co za šílenost Kalergi napsal o šlechtění nové, poslušné evropské rasy, je to jako by byla udílena cena Hitlera za šlechtění panské rasy. Jak nemá člověk považovat něco takového za konspiraci, když se vše co bylo psáno děje, existuje ocenění,“ zajímalo čtenáře.

Telička přiznal, že jmenovaný hrabě Richard Nicolaus von Coudenhove-Kalergi (1894-1972) mu není z historie neznámý. O samotné ceně ale nic neví. „Rozhodně ho však nepovažuji za osobu, která by sehrála jakoukoliv roli v evropské integraci,“ dodal Telička.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE