Například FORUM 24 v článku s názvem Hrůza a zděšení, v zimě jsou drahé papriky aneb Jak někteří ztratili paměť posměšně píše, že „se zdá, že obyvatelé České republiky jsou závislí na paprikách."

Papriky jsou však názorný příklad toho, kam až drahota může zajít, a jak se vcelku obyčejná zelenina dnes stala luxusem. 

Salát za stovky korun 

Abychom o tom nediskutovali jen od stolu, vydali jsme se do terénu. Redakce ParlamentníchListů.cz navštívila dva supermarkety, kde si udělala obrázek o aktuálních cenách nejen paprik, ale i další zeleniny. V pražském Penny Marketu je tak možné pořídit kilogram žlutých paprik za 129 Kč, ve vedlejším Albertu jsme pak našli červenou odrůdu za 139 Kč. Rajčata také nepatří mezi nejlevnější - kilogram pořídíte za stovku. A pokud dostanete chuť na hlavičku ledového salátu, stojí vás to 49,90 Kč.  

Při průchodu oddělením zeleniny si nešlo nevšimnout povětšinou plných bedýnek. A to jsme vyrazili na nákup v pozdním odpoledni, kdy tedy lze předpokládat, že spousta kusů již bude prodaných. Jinak řečeno – lidé nemají tolik peněz, aby dávali balík za zeleninu. Nemusíte být zrovna velký matematik k výpočtu, že obyčejný zeleninový salát, ať už pro jednoho, natožpak pro rodinu, vás při současných cenách přijde na stovky korun. 

Sezóna, energetická krize i počasí 

Čím to je? ParlamentníListy.cz se nejprve obrátily na jednu z nejpovolanějších institucí – na Zelinářskou unii Čech a Moravy. Její tisková mluvčí Alice Kouřilová se omluvila, že právě vybírá dovolenou, nicméně ihned dodala, že tuší, proč voláme. „Veškeré informace k tomu naleznete na našem webu, kde jsme speciálně kvůli vysokým cenám zeleniny uveřejnili tiskovou zprávu. Děkuji za pochopení, mějte se hezky,“ rozloučila se s redakcí mluvčí zelinářů.  

O pár kliknutí dál jsme tedy na webových stránkách Zelinářské unie Čech a Moravy našli toto vyjádření: „Růst cen zeleniny v ČR v posledních týdnech a dnech odráží situaci na společném evropském trhu se zeleninou. ČR díky nízké soběstačnosti nepatří mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu.

Tuzemští pěstitelé pokrývají spotřebu zeleniny v ČR pouze z jedné třetiny, dle dat ČSÚ jsme soběstační jen z 32,8 % (v roce 2021). Převážná část domácí produkce zásobuje trh od jara do podzimu. V zimních a jarních měsících je dovozní závislost ještě více umocněna vzhledem k dlouhodobě nedostatečným investicím do skladovacích kapacit,“ píše Zelinářská unie.

„Současný celosvětový růst cen zeleniny je důsledkem kombinace několika faktorů. Prvním z nich je obvyklý sezónní vývoj, kdy se do cen zeleniny promítají náklady na její skladování a zároveň omezená dostupnost. 

Tento vývoj je v letošním roce silně zesílen dopadem energetické krize, extrémním nárůstem cen vstupů do zemědělství (hnojiva, zemědělská chemie) i několikanásobným navýšením úrokových sazeb. To vše se společně s růstem cen práce přímo odrazilo v navýšení nákladů na pěstování a skladování zeleniny. Situaci negativně ovlivnilo i pozdní zastropování cen energií. Mnozí pěstitelé se v obavách z extrémní ceny energie rozhodli místo naskladnění zeleniny pro přímý prodej.

V případě produkce z krytých ploch (skleníky) pak provozovatelé na zimní měsíce podstatně omezili nebo úplně pozastavili produkci. Aktuálně se tak projevují menší zásoby a objem čerstvé plodové (rajčata, papriky, okurky) zeleniny je na trhu nedostatečný. Extremity vývoje počasí, které postihly v minulém roce významné produkční oblasti (jižní Evropa, severní Afrika, Indie, Čína), prohloubily nedostatek některých druhů zeleniny i na světových trzích.

Předpokládáme, že ke stabilizaci cen a zvýšené cenové dostupnosti většiny základních druhů zeleniny dojde postupně s nástupem nové sklizně v jižní části Evropy (Itálie, Španělsko, Portugalsko). Avšak výraznou změnu očekáváme až příchodem hlavní sklizňové sezony během léta u polní zeleniny, u krytých ploch očekáváme výrazné zlepšení situace už v jarních měsících,“ dodává zákazníkům naději Zelinářská unie Čech a Moravy.

Havlíček ví prd, studujte ekonomii 

Redakci ParlamentníchListů.cz toto oficiální vyjádření ale nestačilo, a tak jsme se obrátili na zemědělského analytika a novináře Petra Havla. Ten připustil, že vysoké ceny nejsou nic nového a připomněl pár let starou kauzu: „Vysoké ceny zeleniny tady byly v minulosti už několikrát. Pamatuji si, že jsme řešili květák za sto deset korun. Dnes je za devadesát, to je v podstatě to samé. Myslím, že papriky za 140 korun jsme už taky řešili. Zkrátka, není to opravdu nic nového." 

Drahá zelenina je podle Havla způsobena hlavně zimním obdobím, ale svůj podíl mají i vysoké ceny energií. „V důsledku vysokých energetických nákladů byl přerušen provoz v mnoha sklenících, a to se dotklo hlavně rajčat, okurek a salátů, částečně tedy i těch paprik. A to se nestalo jen u nás, my těch skleníků máme málo, ale stalo se to v řadě dalších zemí, kde tvoří skleníková produkce výrazný podíl na trhu," vysvětlil ParlamentnímListům.cz Petr Havel a potvrdil tak slova výše uvedené Zelinářské unie. 

A co podle něj mají lidé dělat? „Musí si odpustit papriky nebo vyhledávat slevové akce. Někde dočasně ty papriky mohou být o dost levnější," řekl Havel s tím, že „zrovna včera dostal informaci, že byly někde asi za padesát korun." 

Lidé se prý snadno nechají ovlivnit a zavádějící informace sdělují i politici: „Pan Havlíček, s prominutím, se pustl do spekulací v oboru, o kterém ví prd. To máte stejné, jako když někdo řekne, že za všechno můžou supermarkety, protože tam lidi nakupují. Nebo že za všechno může Fialova vláda. Ale proč? Protože právě vládne. Nebo že za vysoké ceny vody mohou ti, co posílají faktury." 

Spotřebitelé si podle Petra Havla vždy spojují negativní informaci s aktuální situací nebo s konkrétním subjektem. „Takhle ale nelze uvažovat. Bohužel, česká společnost to ale dělá, a je to mimo jiné proto, že je ekonomicky velmi málo vyspělá. Nedokáže si spojovat určité souvislosti, promítat cenotvorby a další ekonomické věci," myslí si Havel.

„Už v začátcích systémového vzdělávání, na základních školách, by měl být zaveden předmět, který by tyto ekonomické záležitosti přibližoval. Je to nezbytné k tomu, abychom se jako společnost dokázali ve světě lépe orientovat. Dnešní a budoucí doba bude hodně o marketingu, a to mimo jiné znamená vytrhávání určitých skutečností z kontextu. Když si to ale člověk neumí dát vše dohromady, je velmi snadno manipulovatelný a dělá špatná rozhodnutí," uvedl na závěr svého vyjádření pro ParlamentníListy.cz zemědělský analytik a novinář Petr Havel.