K2 zdolal Pavel Bém, ještě jako poslanec, v létě roku 2012. Nutno dodat, že tehdy jeho zmizení z České republiky vyvolávalo řadu spekulací. Poté, co vrcholu druhé nejvyšší hory světa dosáhl, spekulace umlkly. V každém případě v té době Pavel Bém netušil, jaké překážky bude muset zdolávat i po návratu domů – i když pro změnu pak „jen“ na politickém poli.
„Naplno si uvědomuji paradox života a dar, který je nám dán. Osvícení a smrt jako vysvobození od všech trápení pozemského života, ve které věří buddhisté, je sice zajímavá věc, ale život je prostě víc. Chceme žít dobrý život, radovat se z něj, ale někdy nám to není souzeno. Jindy riskujeme daleko za hranicemi zdravého rozumu a štěstí či osud se přikloní na naši stranu. Hledat v takové rovnováze spravedlnost, není možné..,“ uvádí v jedné z pasáží knihy exprimátor Pavel Bém. O tom, co se v něm a jeho nitru odehrávalo, však píše i na řadě dalších míst. Pro mnohé tak může být jeho zpověď překvapivá způsobem, jakým ji podává. Osobně pak doplnil tato slova:
"Do Pákistánu se dnes moc lidí nevypraví. Jen pár stovek jich zavítá na sever do úchvatného Baltistánu. Z nich pouze pár desítek vstoupí do neuvěřitelných hor Karakoramu, druhého nejvyššího pohoří světa. A z nich už jen pár jednotlivů doputuje pěšky více než 130 kilometrů a podívá se tváří v tvářasi nejobávanější velehoře světa K2 s jejími 8611 metry a 3,5 kilometrovou jižní stěnou. A nakonec pár šťastlivcům se podaří stát na jejím vrcholu a zažít něco, co se možná nedá ani popsat. Uznejte sama, zažít to a nepokusit se zkušenost zprostředkovat druhým, kteří to štěstí nemají, prostřednictvím knihy - to by byl hřích. Kniha je tedy po dvou letech na světě. Ale mohu prozradit, že není jen o horách, je i o lidech,kulturách, o vůli, štěstí, tragédiích i sexu v základním tábore..." řekl ParlamentnímListům,cz Bém. Knihu pokřtí tuto neděli v pravé poledne.
Blízko a zároveň daleko od snu
A protože bylo zmíněno, že kniha je tedy zpovědí o celé řadě toho,, s čím vším se lidé, co se do oněch míst dostanou, setkávají, je na místě citovat konkrétní pasáže. „Postupně ve mně zraje pocit, či spíše víra. Dlouho jsem hledal motivaci a důvod k tomu vylézt na K2, i když vlastně v mém sportovním srdci taková touha spí už třicet let, od doby, kdy na tuto horu vylezl 31. července 1983 Joska Rakoncaj… A teď jsme tady – třicet kilometrů od K2. Zatraceně blízko tomu snu, ale zároveň tak daleko…“ popsal Bém krátce před tím, než se mu podařilo na horu vystoupit.
Připomněl taktéž, že na kopci, jakým je K2, je potřeba k úspěchu i bezpečnému návratu hromada věcí. „Kromě štěstí, dobrého počasí, skvělé fyzičky, nezbytné aklimatizace, mentální vyspělosti, lezeckých zkušeností a techniky, také především vůli. A to zatraceně silnou vůli. Čím jste na kopci déle, tím více ve vás roste pokušení to otočit, zabalit, vzdát… Vůli vám prostě nemůže dát žádná dobyvatelská či sběratelská ambice. A pouze profesionalita také nestačí. Vůle určitě pramení ve vodách vrozených lidských vlastností, částečně může být energetickým palivem vášeň či touha, přesto se asi nebudu mýlit, když za hlavní zdroj vůle označím vnitřní odhodlání či přesvědčení,“ konstatuje mimo jiné bývalý politik, který proslul mimo jiné nedávno i ve zveřejněných odposleších „Mazánka a Kolibříka“ (ve skutečnosti šlo o telefonické hovory mezi Pavlem Bémem a Romanem Janouškem).
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová