Ronovská na katedře občanského práva vyučuje od roku 1999, její šéfkou se stala o 20 let později. Profesorkou byla jmenována předloni. Vyučuje občanské právo hmotné, spolkové a nadační právo, věnuje se právu neziskových organizací a ochraně osobnosti. Počátkem století pracovala i na Nejvyšším soudu, v letech 2015 až 2017 byla předsedkyní akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

?? Dnes byla Senátu předložena další žádost prezidenta republiky @prezidentpavel o vyslovení souhlasu se jmenováním soudce @usoud_official.

Jedná se o Prof. JUDr. Kateřinu Ronovskou, Ph.D.

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) June 27, 2023

Devětačtyřicetiletá Ronovská také působí v několika českých i zahraničních odborných společnostech a expertních skupinách. Je členkou expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti a výboru pro financování a legislativu vládní rady pro nestátní neziskové organizace. Spolupracuje s Nadací Partnerství, Open Society Fund nebo Junákem. Od roku 2001 vede občanské sdružení Lávka.

Na senátní schválení od poloviny června čeká nominace někdejšího místopředsedy Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra, minulý týden k němu přibyla místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Senát má na schválení nominací dva měsíce. V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida a 26. listopadu Radovana Suchánka. Pavel tak bude muset letos předložit ještě nejméně jednoho kandidáta na ústavního soudce.

Koncem května Senát vyslovil souhlas s tím, aby se ústavními soudci stali někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr i bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Obsadili místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejich mandát skončil 3. května.

Prezident oslovil desítky institucí, včetně krajských, vyšších a nejvyšších soudů, aby mu navrhly možné kandidáty na ústavní soudce. Ty následně posuzuje panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje.