Jak ukázaly výsledky šetření CVVM, prezidentovi vyjadřovaly důvěru necelé tři pětiny (58 %) respondentů. Nedůvěru prezidentovi vyslovila více než třetina oslovených občanů (36 %) a 6 % dotázaných se nedokázalo rozhodnout.

Před odchodem prezidenta Miloše Zemana z funkce prezidentovi podle průzkumu CVVM důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů; po nástupu Petra Pavla podíl důvěřujících stoupl téměř na tři pětiny dotázaných obyvatel.

Zatím Petr Pavel nepřekonal své předchůdce, kteří se historicky ve funkci prezidenta těšili i vyšším procentům v otázce důvěry od občanů. Například podle únorového průzkumu STEM z roku 2016 měl prezident Miloš Zeman nejvyšší důvěru z politických institucí, a sice s podporou 63 % dotázaných.

Důvěryhodnost prezidenta Zemana i tehdy byla ale zatím na nižší úrovni než v případě jeho předchůdce Václava Klause, kterému se důvěra pohybovala nad hranicí 70 %, pokud se nebere v úvahu závěrečný propad na konci Klausova mandátu.

Důvěra v ostatní ústavní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje nadále vládě a Poslanecké sněmovně, a to shodně 32 %. Důvěra v Senát je s 38 % jen mírně vyšší. Nejvyšší podíl důvěry si vytrvale drží starostové s 67 % a obecní zastupitelstva s 66 %. Hejtmanům věří 45 % Čechů a krajským zastupitelstvům 48 %.

Důvěra v prezidenta, vládu a parlament je vyšší hlavně u lidí s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a větším zájmem o politiku. Se zvyšujícím se věkem naopak klesá důvěra prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu a krajským zastupitelstvům. Voliči vládních stran výrazně častěji důvěřují vedle vlády i prezidentovi a parlamentu, kdežto voliči opozičních uskupení ANO, KSČM a SPD se k prezidentovi, vládě, Sněmovně i Senátu staví výrazně kritičtěji.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo jen 17 % občanů. Nespokojenost s politickou situací dalo najevo 60 % dotázaných.