Politolog Jiří Pehe kroutí hlavou nad tím, jak politické strany v Česku nakládají se svými bývalými předsedy a premiéry. Podle politologa to vychází už z genetického základu ODS a ČSSD, který jim vložili do vínku jejich otcové zakladatelé Václav Klaus a Miloš Zeman. Pehe tím narážel na skutečnost, že jak Zeman tak Klaus po odchodu z čela svých stran na tyto partaje ostře útočili.

S dalšími předsedy, ať už to byl Mirek Topolánek, Petr Nečas, Jiří Paroubek nebo Bohuslav Sobotka, to šlo od desíti k pěti.

Podle Peheho to svědčí o malé vyspělosti české demokracie.

„Neschopnost zajistit bývalým stranickým předsedům důstojné postavení je dokladem slabé demokratické kultury u nás. Strany, které si říkají demokratické, nadále leckdy uplatňují v boji o moc bolševickou nesmiřitelnost a intriky. Jakousi vnitrostranickou kulturu v tomto ohledu nabízejí z „tradičních“ stran jen lidovci, ze stran novějších pak TOP 09 a Starostové a nezávislí. Přinejmenším v tom smyslu, že své bývalé předsedy neposlaly do „propadliště dějin“ – jakkoliv odchod Miroslava Kalouska z čela lidovců v roce 2006 nakonec vyústil i do jeho odchodu ze strany a založení TOP 09,“ konstatoval Pehe v textu pro Deník N.

• Celý komentář naleznete zde

Pohled na další strany, na to, že hnutí ANO stojí a padá s Andrejem Babišem, že hnutí Svoboda a přímá demokracie existuje jen pro zviditelnění Tomia Okamury a skutečnost, že Přísaha Roberta Šlachty v podstatě kopíruje Babišův a Okamurův model, podle Peheho neříká o české demokracii nic moc dobrého.