Dienstbier by rád pomohl sociálně slabším spoluobčanům především vzděláním. „Já bych tady zdůraznil schopnost dokončit základní vzdělání,“ padlo z úst ministra. Tady by mohlo pomoci zavedení povinného roku vzdfělávání ve školkách, aby mohly děti následně lépe zvládnout přechod do školy. A tím se musí začít.

Miklošová kontrovala, že povinnost není tou nejlepší cestou. „Mě trochu mrazí, když slyším o tom, že by se něco mělo dělat povinně,“ varovala. „Takže vás mrazí z povinné školní docházky,“ odpálil okamžitě Dienstbier. Miklošová ale zdůraznila, že naráží právě na povinný rok předškolní docházky. Rodiče by podle jejího názoru měli mít možnost využít i alternativního vzdělávání. Připravovaný zákon se jí zdá až příliš přísný.

Rodina dostane na dávkách 48 tisíc, úředníce dostane na platu 15 tisíc. Kde to jsme, ptá se dáma z ODS

Sama by nespoléhala jen na školky. Obavy v ní vyvolávají stovky patnáctiletých dětí na Úřadu práce na severu Čech. Ta rodina musí být pod tlakem. „Pokud to dítě nepůjde do školy, tak prostě nemá dostat dávky,“ uvedla jasně politička, jež je známá tím, že ve své obci nadstandardně zvládá integraci Romů do společnosti.

Dáma varovala, že Úřad práce (ÚP) nemá lidi na to, aby odváděl práci, kterou má dělat. Existuje např. možnost odebírat dávky, pokud dítě nechodí do školy, ale kapacita ÚP to kontrolovat je nedostatečná.

„Mám konkrétní případ, kdy dvoučlenná rodina s jedním pěstounským dítětem získává 48 tisíc korun. Proti tomu je úřednice na Úřadu práce, která má patnáct tisíc hrubého a ještě si při své práci musí vyslechnout řadu nadávek, “ řekla starostka. Tuto situaci považuje za absolutně nepřijatelnou. Na prvním místě je třeba těmto úřednicím přidat na platech a Úřad práce personálně posílit. Dienstbier dal občanské demokratce za pravdu.

Ve druhé polovině diskuse došlo na lichvářské půjčky, které představují velkou zátěž pro sociálně slabé spoluobčany. Má jim pomoci zákon o spotřebitelském úvěru. Stejně tak je třeba pomoci lidem, kteří na sobě mají tři až čtyři exekuce. Ty jsou pro ně nesplatitelné. Tito lidé se totiž bojí přijmout jakoukoli legální práci, protože jim všechno seberou na dávkách. Je to začarovaný kruh, ze kterého není cesty ven.

Miklošová v této souvislosti varovala opřed nějakým plošným odpouštěním dluhů. „Všechno je třeba řešit individuálně. Jsou  případy, kdy se člověk dostal do této sotiace nezaviněně. Ale jsou také lidé, kteří tohoto systému zneužívají a počítají s tím, že svůj dluh nezvládnou zaplatit,“ varovala Miklošová. Hosté se následně shodli na tom, že je třeba hledat cestu přijatelnou pro všechny strany.

Ne vždy však hosté takto ideálně souzněli. Miklošová varovala, že se mění podmínky pro čerpání některých dotací, které mají obcím pomoci. Mění se tak, že na ně obec jako Obrnice nedosáhne. „Jestliže ty peníze tam jsou a ony tam leží, tak proč je nevyužít,“ udeřila dáma. Měla na mysli programy na výstavbu mateřských školek. Obává se, že všechno skončí tak jako dříve. Těsně před koncem rozpočtového období EU se budou vydávat peníze na ledacos, jen abychom vše dočerpali do mrtě.

Nakonec došlo i na zákon o sociálním bydlení, jenž měl vejít v život od roku 2017. Dienstbier připustil, že se to nestihne. „Je to zákon, kolem kterého budou spory, on vyvolává emoce,“ konstatoval. Byť to člen vlády odmítl připustit, je teoreticky možné, že tato vláda zákon už nestihne. Podle Miklošové by veřejnost měla vědět, že zákon o sociálním bydlením není zákonem čistě na pomoc Romům. „Takhle to veřejnost vnímá, ale tak to není,“ upozorňovala Miklošová.