Bývalý předseda české vlády a senátor Petr Pithart v rozhovoru pro server Aktuálně.cz prozradil, že druhému československému prezidentovi Eduardu Benešovi nemůže odpustit jeho chování v únoru 1948. Nemůže mu to zapomenout i navzdory tomu, že si je vědom zdravotního stavu prezidenta v roce 1948.

„Některá jeho poválečná rozhodnutí mu nemohu odpustit ani při vší úctě ke všemu, co pro Československo při jeho vzniku vykonal a pod jak obrovským tlakem musel v únoru 1948 jednat. A to i s přihlédnutím k tomu, jak moc nemocný už tehdy byl... S Benešem není spojen jen osudový únor 1948, ale i souhlas s mnichovskou smlouvou v roce 1938 – tudíž i odstoupení pohraničí a samozřejmě poválečný odsun Němců,“ podotkl Pithart.

Celý rozhovor naleznete zde.

S Eduardem Benešem se prý česká společnost musí vypořádat. Pomohlo by, kdyby Rusko otevřelo své archivy a my jsme mohli zjistit, co v roce 1938 a 1948 prováděli sovětští diplomaté a zpravodajci. Existují totiž i úvahy, že Rusové, respektive tehdy Sověti, Beneše v roce 1948 vydírali. Možná mu hrozili vpádem Ruské armády do Československa. Vyloučit to nelze, ale pravdu se nedozvíme, protože sovětské archivy zůstávají zavřené.

Pithart si však nemyslí, že na výhrůžky invazí opravdu došlo. Velkou chybu udělal Beneš už v roce 1943, když podepsal smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československem a Sovětským svazem. Tuto smlouvu po válce neschvaloval československý parlament, o což se postaral československý zrádce Zdeněk Firlinger – československý diplomat v SSSR.  

Svou roli jistě sehrály i obavy, které měl Beneš z Německa. Raději schoval Československo do náruče Sovětského svazu.

„Že ale byli demokratičtí ministři prezidentovým jednáním hrozně zklamáni, tak o tom žádná. Svědčí o tom i nezdařený pokus o sebevraždu bývalého Benešova tajemníka a ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny, který vyskočil z balkonu. Byla to reakce na Benešovo chování. Reakce jeho dlouholetého nejvěrnějšího a nejloajálnějšího důvěrníka a spolupracovníka. Drtinovo zklamání z Beneše muselo být obrovské,“ podotkl Pithart.

Někdejší český premiér nepochybuje o tom, že se mohli jinak chovat i demokratičtí politici, ale neměli bychom prý zapomínat, v jaké atmosféře žili. Dnes se můžeme svobodně vyjadřovat. V únoru 1948 se za svobodně projevené názory zavíralo. Lidé měli strach. Platilo to i o demokratických politicích. Proto by je Pithart neodsuzoval stejně tvrdě, jak to učinil prezident Zeman, když hovořil o stoleté historii našeho státu na začátku roku 2018.

„Podívejte: když se ráno dozvíte, že sekretariát vaší strany byl přepaden a že ti a ti lidé byli odvlečeni, tak jste nepochybně v děsu. Ti takzvaní pitomci si mohli myslet, že každou chvíli mohou být i oni odvlečeni akčním výborem. Dnes něco podobného nikomu nehrozí a každý si může říkat, co chce. V naprosto odlišných poměrech. Takže se únorovým politikům lehce spílá. Můžeme jim to dnes vůbec vyčítat? Takový Miloš Zeman řekne, že můžeme, protože je absolutním pragmatikem. Já ale říkám, že demokratičtí ministři hráli tehdy podle pravidel. Mohli oni vůbec počítat s něčím podobným, jako byly akční výbory Národní fronty, nasazení Lidových milic, provokace nebo únosy lidí?“ ptal se expremiér.

A ještě jednu věc Pithart Benešovi vyčítá. Nemůže mu prý odpustit, že jako prezident dovolil likvidaci pravicových stran, které ho před válkou kritizovaly. Tady Beneš projevil jistou pomstychtivost, kterou s ním podle Pitharta sdílí i současný prezident Miloš Zeman.