Prezident Miloš Zeman ve Vánočním poselství pravil, že dnes již málokdo pochybuje o souvislosti mezi uprchlickou vlnou a teroristickými útoky v Evropě. Hlava státu také konstatovala, že je proti umísťování migrantů na českém území proti vůli občanů státu.
Novinář Petr Uhl k tomu podotýká, že nelze spojovat kupříkladu teroristický útok v Berlíně s uprchlickou vlnou posledních let. Anis Amri odešel z Tuniska, aby se vyhnul hrozícímu trestu za loupežné přepadení. Ze své rodné vlasti utekl v roce 2011, přičemž už měl na triku jiné drobné kriminální činy. Do Itálie však přišel dlouho předtím, než začala uprchlická vlna, jak ji známe z let 2015 a 2016. K odnětí svobody byl odsouzen i v Itálii a trest zde skutečně nastoupil. Teprve v italském vězení se Anis Amri přiklonil k radikálnímu pojetí islámu.
„Na sekulární a kriminální minulosti Anise Amriho nic nemění, že se k jeho hrůznému činu přihlásila teroristická organizace Islámský stát a že on sám několik hodin po atentátu, pravděpodobně v mešitě v berlínském Moabitu, kterou stačil navštívit, pořídil video, kde se k Daeši hlásí. Amri ale nepřišel do Evropy s uprchlickou ‚vlnou‘, s jeho pobytem v Itálii a Německu tedy nemá ‚vstřícnost‘ německé společnosti a úřadů nic společného,“ zdůrazňuje Uhl.
Amri v době útoku již nebyl žadatelem o azyl, protože jeho žádost byla pravomocně zamítnuta. Zásadní pochybení úřadů podle Uhla spočívá v tom, že se nikdo neměl k tomu pravomocné nařízení zrealizovat a Tunisana z Německa skutečně vyvézt. Když už v Německu zůstal, využil možnosti k volnému cestování po EU, která se mu nabízela. Ten, kdo se podivuje tomu, jak je to možné, jen ukazuje, že se příliš nevyzná v tom, co je to Schengen. Stejně tak dokazují, že je příliš netrápí mezinárodní smlouvy, v nichž jsme se sami zavázali pomáhat uprchlíkům.
„Evropská unie je ale přece jen založena na solidaritě, a sice solidaritě nejen zemí, ale i lidí – bohatých s chudými, silných se slabými, na solidaritě s dětmi, se starými a nemocnými lidmi, osobami s postižením, s nezaměstnanými a na ochraně menšin a právech jejich příslušníků. Upřesňuje zásady OSN, že za určitých zákonem daných podmínek jsou zvláštní opatření učiněná pro zajištění přiměřeného rozvoje příslušníků některých skupin nebo jednotlivců, kteří potřebují ochranu, nezbytná k tomu, aby jim bylo zabezpečeno rovné užívání nebo výkon lidských práv a základních svobod. Mnohé státy a jejich orgány tyto zásady ctí, některé – v Unii asi nejvíce ‚Visegrádská čtyřka‘ – v tom pokulhávají, protože považují Evropskou unii spíše za dojnou krávu,“ posteskl si Uhl.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp