Je pro vás důležité, zda Andrej Babiš byl, či nebyl spolupracovníkem StB?Anketa
Hnutí uvádí, že „nerůst vychází z definice spravedlnosti, kde je společnost spravedlivá, pokud má každý dostatek a nikdo nemá příliš mnoho“. „Zatímco některé nerůstové politické návrhy umožňují, aby každý dosáhl naplnění základních materiálních potřeb, například nepodmíněné základní služby či nepodmíněný základní příjem, jiné směřují k omezení extrémního bohatství, např. maximální příjem či majetkové a dědické daně,“ jmenuje spolek cíle nerůstových politik a dodává, že by chtěl cílit na „rozšíření komunitního vlastnictví prostřednictvím demokraticky spravovaných, neziskových družstev“.
Teorii, v níž zaznívá snaha omezit ekonomický růst, okupovat podniky, rozdělit prostředky mezi pracující, stanovit maximální výdělek či omezovat bohaté, se spolek snažil šířit například skrze přednášky a setkání pro mladé lidi či prostřednictvím „letní školy nerůstu“, na niž mu Dům zahraniční spolupráce (DZS, příspěvková organizace Ministerstva školství) odklepl pro letošní rok 7 594 eur (téměř 191 tisíc korun). Mnohé projekty, snažící se o „zásadní změny v celé ekonomice“ a zavádění „solidární ekonomiky“, spočívající v „zásadním přerozdělení příjmu, bohatství a přístupu k základním životním potřebám“, pak NaZemi uskutečňuje též za spolupráce se spolkem Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci, který – jak již dříve informovaly ParlamentníListy.cz – byl totožně podpořen granty od DZS ve výši přesahující pět milionů korun.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
Šíření nerůstové teorie však v Česku neprobíhá jen prostřednictvím činností spolků, která je častokrát podpořena z veřejných financí. Setkat se s nerůstem mohou i přímo studenti v posluchárnách Masarykovy univerzity.
Právě Masarykova univerzita totiž se spolky Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci a NaZemi spolupracuje na projektech věnujících se „spravedlivé nízkouhlíkové transformaci“ či právě nerůstu.
Univerzita s touto dvojicí spolků uzavřela v minulosti strategické partnerství a platila jim za jejich činnost. NaZemi tak obdržel kupříkladu necelých 118 tisíc za „přípravu workshopů participativního bydlení“ a Re-set získal grant na činnost v rámci společného projektu týkající se nerůstu. Realizován byl taktéž společně s NaZemi projekt s tématem Budoucnost práce v nízkouhlíkové ekonomice: Perspektivy spravedlivé transformace české energetiky.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Projekt DESET – Partnership for Dialogue on Degrowth and Socio-Ecological věnující se nerůstové teorii a „spravedlivé nízkouhlíkové transformaci“, uskutečněný mezi březnem předminulého a únorem minulého roku za spolupráce MU s NaZemi, Re-setem a německou organizací Konzeptwerk Neue Ökonomie e. V., univerzita uvádí se slovy, že je jeho hlavní prioritou „přispět k posílení hnutí za klimatickou spravedlnost prostřednictvím prohloubení propojení mezi německým a českým bojem za nerůst a klimatickou spravedlnost, užšího propojení současných debat o klimatu, nerůstu a sociálně-ekologické transformace a posílení přenosu znalostí a metod v rámci hnutí za klimatickou spravedlnost“.
Mezi hlavní aktivity projektu měla patřit setkání zaměřená na „sdílení zkušeností, zejména v oblasti komunikace témat nerůstu a sociálně-ekologické transformace širší veřejnosti a implementace principů nerůstu do fungování organizace“. Největší akcí projektu pak byla participativní konference v Brně, která měla spojit akademickou debatu s aktivističtější částí hnutí za nerůst a klimatickou spravedlnost.
Proč si univerzita vybrala ke spolupráci dvojici těchto spolků, vysvětlila pro ParlamentníListy.cz doktorka Eva Fraňková z katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jež je současně také řešitelkou projektu, s poukazem na to, že se právě těmto tématům věnují: „Jako u ostatních projektů výběr partnerů pro konkrétní projekt je průsečíkem existujících kontaktů, tematického zaměření partnerů, které odpovídá zaměření projektu, a reálné schopnosti lidí z dané organizace se zapojit do příprav projektu a zavázat se k aktivitám v rámci něj. Projekt Partnership for Dialogue on Degrowth and Socio-Ecological Transformation byl formátu Erasmus+ zaměřeného na vzdělávání dospělých, ve kterém se často propojují akademické i neakademické instituce. Konkrétně šlo o program typu Small-Scale Partnerships, který je určený pro organizace, které s programy Erasmus+ spíše začínají (MU jako zkušenější partner projekt koordinovala, ostatní partneři byli spíše začínající). Šlo o zmíněné české organizace NaZemi a RESET a německou organizaci Konzeptwerk. Společným zájmem bylo téma spravedlivé, sociálně-ekologické transformace a nerůstu a promýšlení specifik nerůstového konceptu ve střední a východní Evropě. Uvedeným tématům se všechny partnerské organizace dlouhodoběji věnují, v rámci projektu proběhlo také síťovací setkání s dalšími organizacemi s podobnými zájmy z regionu střední a východní Evropy (viz popis aktivit níže).“
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Fraňková okomentovala, že setkání v Brně a v Lipsku „mělo hlavní cíl propojit aktéry a organizace, které se v prostoru střední a východní Evropy věnují tématu nerůstu a sociálně-ekologické transformace a sdílet jejich zkušenosti s komunikací nerůstu, implementací nerůstu do praxe vlastního fungování apod.“ V rámci další aktivity vznikly též webové stránky Nerust.cz.
Největší akcí pak podle řešitelky projektu byla konference s názvem Nerůst a sociálně-ekologická transformace, která proběhla v září 2022 v Brně, za niž zodpovídala MU. Právě té se zúčastnilo přes 200 lidí a vzniklo na ní několik záznamů.
Samotný „nerůst“ na této konferenci představila hlavní tvář této teorie v Česku – Tadeáš Žďárský, jenž od roku 2020 pracuje ve spolku NaZemi a od minulého roku je také v jeho předsednictvu. Právě Žďárský je též nejvýraznějším hlasatelem „nerůstu“. „Ve společnosti posedlé růstem a s obrovskými nerovnostmi v rozdělení zdrojů je ale také důležité začít otevírat otázku limitů. Je nutné zajistit, aby omezené zdroje na planetě lidé nevyužívali na úkor ostatních či na úkor budoucích generací. Je tedy nutné zavést politiky zajišťující to, že se nepřekročí tzv. ekologické maximum. V této oblasti se nejčastěji diskutuje politika maximálního příjmu – tedy násobek příjmu minimálního, po jehož překročení by se všechny další příjmy danily 100 procenty,“ píše kupříkladu Tadeáš Žďárský ve své knize „Čas dorůst. Metody, jak dosáhnout vytyčených cílů“.
„Je samozřejmé, že projekt byl řádně odreportován a závěrečná zpráva přijatá/schválená donorem,“ podotýká Fraňková.
Chcete se učit „nerůst“? Na Masarykově univerzitě to lze
Kromě společných projektů MU se spolky zaměřujícími se na nerůst se studenti této brněnské univerzity mohou v nerůstové teorii vzdělávat i přímo na předmětu sociologie nerůstu na fakultě sociálních studií.
Vede Kateřina Konečná KSČM správným směrem?Anketa
Hodnocení předmětu, který je nabízen studentům i mimo mateřský obor v podobě environmentálních studií, má tři části: aktivní účast na hodinách, prezentaci obsahu zadaného textu na hodině, kde studenti zkráceně reprodukují obsah zadané četby a uvedou jej do „kontextu stávající nerůstové debaty“ a odevzdání „krátké případové studie nerůstové alternativy (politiky či iniciativy)“.
Přednášející předmětu je též doktorka Eva Fraňková a doporučenou literaturou u tohoto předmětu je publikace, jíž je doktorka Fraňková spoluautorkou. Uvádí se v ní například, že: „Nerůst můžeme definovat jako demokratický, sociálně spravedlivý a environmentálně přínosný proces postupného snižování objemu produkce a spotřeby, který přispívá k lidské spokojenosti.“
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Fraňková pro ParlamentníListy.cz k tomuto předmětu uvedla, že „podnětem k jeho zavedení byl zájem studujících o předmět na toto téma“. „Předmět původně učil kolega Arnošt Novák (sociolog), od loňska jsem jeho výuku převzala já (kolega Novák učí obdobný předmět v Praze). Za oba mohu myslím prohlásit, že ve výuce pracujeme s odbornými texty, využíváme participativní metody a v prvé řadě učíme studující kriticky myslet a diskutovat,“ komentovala.
Nerůst je podle ní „mezinárodně etablovaný jako relevantní výzkumné téma“. „Evropští kolegové a kolegyně řeší několik prestižních výzkumných grantů (Horizon a další, viz např. https://toberesearch.eu/ či https://mergeproject.eu/), již od roku 2008 probíhají na toto téma mezinárodní odborné konference (poslední viz https://esee-degrowth2024.uvigo.gal/en/ s účastí více než 1 000 lidí), i ze zběžného pohledu na Google Scholar je zřejmé, že o nerůstu vycházejí stovky odborných článků, pro jejich dlouhý výčet viz např. i https://timotheeparrique.com/academic-articles/ nebo https://degrowth.info/en/library,“ poukázala, že se téma nerůstu v poslední době na akademické půdě objevuje stále častěji a například na univerzitě v Barceloně jsou akreditované dva celé magisterské studijní programy, které s nerůstem úzce souvisejí.
„V kontextu výzkumu a výuky tedy jde o téma, které pokrývá jeden ze současných aktuálních a rychle se rozvíjejících směrů v oblasti ekologické ekonomie a studií udržitelnosti,“ doplnila doktorka Fraňková ve svém vyjádření.
Fotogalerie: - Brno nejlepší adresa
Tiskový mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot na dotaz, zdali se Masarykova univerzita s nerůstovou teorií ztotožňuje a spatřuje v nerůstu koncept, který by měl být prosazován a šířen mezi studentstvem, odpovídá, že při velikosti univerzity, kdy ji tvoří deset fakult, které nabízejí přes 150 studijních programů, „je naprosto běžné, že se některé katedry či vyučující věnují rozdílným názorům, myšlenkovým směrům a např. několika ekonomickým proudům, které jsou vyučovány“.
„Za nabídku a obsah jednotlivých studijních programů jsou zodpovědné vždy konkrétní fakulty a příslušní garanti programů. Předtím, než se každý studijní program objeví v nabídce studia, je záměr na jeho realizaci v souladu se zvyklostmi a předpisy Masarykovy univerzity nejprve podrobně posouzen externími hodnotiteli a následně předložen ke schválení Radě pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity, která uděluje oprávnění k jeho uskutečňování na základě institucionální akreditace od Národního akreditačního úřadu. Realizace a obsah všech programů jsou rovněž pravidelně sledovány a vyhodnocovány hodnoticími panely, tvořenými vnitřními i vnějšími aktéry,“ dodal tiskový mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte, že by se měl „nerůst“ vyučovat na českých vysokých školách?
autor: Radek Kotas
