Lidové noviny se Jakla dotázaly na výši jeho odměn v letošním roce. "Peníze na odměny jsou každému úřadu přidělovány a ty mé by tudíž mohly být vyšší než u stovek ředitelů odborů ústředních orgánů státní správy jen tehdy, kdyby vedoucí Kanceláře prezidenta republiky z určeného balíku po celý rok nedával mým kolegům nic a mně vše, což by nedávalo smysl," popsal úvahy, které ho vedly k tomu, že o svých odměnách nakonec nechtěl s deníkem mluvit.

LN pak reagovaly článkem, který měl podle Jakla veřejnost proti němu pobouřit. Dostal i několik rozčilených emailů od daňových poplatníků, kteří přeci "mají právo vědět, kolik bere". Odpovídal následovně: "Nejdřív Vám mohu sdělit, že jsem ředitelem odboru jednoho z ústředních orgánů státní správy. Mám tedy plat jako stovky jiných ředitelů státní správy a odměny asi také takové, možná spíše o něco nižší, protože Hrad určitě nedostává více než například ministerstva. Já jsem si tu výši nevymyslel a nijak ji ovlivnit nemohu. Je stanovena příslušnými předpisy, především vládním nařízením o platových třídách. Ty jsou veřejně známé."

Ten učitel bere dvacku, dáme mu na budku

Učinit je ovšem předmětem mediální honičky podle Jakla není správné. Vědět objem peněz, které na veřejné instituce jdou, samozřejmě má právo vědět každý. Kolik ale kdo bere konkrétně, to je soukromá věc.

"Lidí placených ze státního rozpočtu jsou stovky tisíc. Jsou to lékaři, učitelé, soudci, policisté, úředníci, vojáci... Myslíte, že je správné, aby každý měsíc někde na internetu vyšel kompletní seznam všech odměn všech lidí placených ze státního rozpočtu? Jsem si jist, že lidé, kteří pracují ve státním sektoru, nemohou požívat nižší ochrany svých dat než kdokoli jiný. Myslím, že úředník či zdravotní sestra nemá mít nižší ochranu než řidič náklaďáku v soukromé firmě. Informace o platu či odměnách tradičně patří mezi osobní data. Má to své dobré důvody. Nežijí mezi námi jen lidé dobří, ale také závistivci, lidé nenávistní, násilní, zloději či intrikáni. V jejich rukou se intimní údaje mohou stát nástrojem špatnosti proti druhému. Je na každém, aby rozhodl, do jaké míry své soukromí otevře."

Celý článek: Ladislav Jakl: Zaměstnanec státu není méně člověkem

Spousta lidí má spoustu důvodů, proč by nerada viděla, aby ostatní viděli výši jejich platu. A mediální honička za výší odměn stejně nevede k většímu šetření. "Rozděluje se předem stanovená celková částka. Veřejnost nemá šanci posoudit, jestli fakt, že jeden úředník dostal tento měsíc dvakrát víc na odměnách než druhý, je spravedlivý nebo je," psal Jakl. "Ta štvanice má jen přikládat pod kotel frustrací a vzájemných nenávistí. Hele, tamhle ten vedle u stolu je učitel, tady mám jeho loňské odměny. Jestli nám nedá na pivo, dáme mu na budku."

Čtěte:

Zázračný svět odměn v Českých drahách

Moroz i další úředníci se hájí. Statisícové odměny jsou přeci v pořádku