„Určitě vám neuniklo, že Polsko, Slovensko a Maďarsko zavedlo zákaz dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Česká vláda se k ničemu podobnému nechystá. Podle ministra zemědělství Nekuly jednají naši sousedé v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie. Ministr také zdůraznil, že zesílí kontroly dovozu obilovin z Ukrajiny. Slovensko totiž objevilo v ukrajinském obilí více než dvojnásobné množství zakázaného pesticidu, který silně ohrožuje lidské zdraví. Stínová vláda hnutí ANO požádala Fialovu vládu, aby začala konat. A sdělila veřejnosti informace o stavu obilí dováženého z Ukrajiny. Pokud by se zjistilo, že obsahuje nepovolené látky, žádá hnutí ANO okamžitý zákaz dovozu. Ve středu 26. dubna bude o situaci s ukrajinským obilím na českém trhu jednat zemědělský výbor v Poslanecké sněmovně. Jednání začíná ve 13 hodin, je veřejné a bude z něj živý stream. Můžete se tedy podívat, co budou zodpovědní poslanci, ministr zemědělství a úředníci o nebezpečných potravinách z Ukrajiny říkat,“ zmínila Bobošíková.

„Zatím se podívejte, co retweeetuje senátorka Němcová z ODS. Agrobaroni si podle ní vymýšlejí bajky o pesticidech, aby zabránili dovozu ukrajinského obilí. Ukážeme vám, jak hluboce se senátorka Němcová mýlí. Aby bylo jasno. Na žádost řady z vás jsme v souvislosti se zákazem dovozu řady potravinářských produktů z Ukrajiny ke kterým přikročily některé okolní země, zanalyzovali dostupné informace o kvalitě potravin, které proudí z Ukrajiny do zemí Evropské unie. A nebude to pěkný pohled. Ukážeme vám konkrétní příklady potravin a krmiv z Ukrajiny plných pesticidů, karcinogenních plísní a salmonely, které byly v jednotlivých členských státech Evropské unie staženy z trhu. Jak jsme zjistili, ministři zemědělství EU, za Českou republiku to byl Zdeněk Nekula z KDU-ČSL, umožnili od června loňského roku bezcelní dovoz ukrajinského zemědělského a potravinářského zboží do EU. Cílem opatření je, cituji: podpořit ekonomiku Ukrajiny a pomoci v obnově obchodu země po ruské invazi. Konec citátu. Jak tehdy zdůraznilo české Ministerstvo zemědělství, Ukrajina je pro Českou republiku největším dodavatelem zemědělských produktů ze zemí mimo Evropskou unii. Z Ukrajiny se podle Ministerstva zemědělství do České republiky dovážejí například kuřecí maso, vyloupané vlašské ořechy nebo slunečnicový olej,“ pokračovala Bobošíková.

„Bezcelní dovoz zboží z Ukrajiny platí do 3. června 2023. Uvidíme, zda bude prodloužen. Každopádně by i to mohlo být téma k projednání zemědělského výboru v Poslanecké sněmovně, které proběhne dnes. Co myslíte, bude mít někdo odvahu toto téma veřejně zvednout? Ministr zemědělství Nekula tvrdí, že ochrana zdraví spotřebitelů je pro něj absolutní prioritou. Zároveň říká, že jsme na jednotném trhu a jako Evropská unie musíme postupovat koordinovaně. Tak jsme se na ten jednotný evropský trh podívali. A nestačili jsme žasnout. V systému rychlého varování pro potraviny a krmiva Evropské unie najdeme od ledna 2020, tedy za poslední 3 roky, čtyři desítky potvrzených oznámení o prokazatelném závažném zdravotním riziku u potravin či krmiv pocházejících z Ukrajiny. Tato oznámení podávají zemědělské a potravinářské inspekce jednotlivých členských států. Evropská komise je prověřuje a následně je potvrzuje či nepotvrzuje,“ sdělila Bobošíková. 

„Když před rokem ministři zemědělství bezcelní dovoz ukrajinských potravin a krmiv povolovali, měli už k dispozici informace například o nepovolených látkách v instantních nudlích z Ukrajiny v Lotyšsku, které musely být zničeny. Věděli o salmonele v kuřecím mase z Ukrajiny v Polsku a o sedmkrát překročené hranici pesticidů při dovozu ukrajinské špaldy. Věděli o salmonele v ukrajinské slunečnicové chalvě, kvůli které ji stáhlo z trhu Finsko a Německo. Nebo o zbytku pesticidů v ukrajinských instantních nudlích v Německu rovněž stažených z trhu. Tyto potraviny představovaly podle Evropské komise vážné riziko. Ovšem ani tato situace nezabránila ministrům zemědělství členských států v tom, aby umožnily daleko snazší vstup ukrajinských potravin na unijní trh. A české předsednictví v tomto žádnou změnu nepřineslo. Jaká je tedy situace v současnosti? Z evropské databáze vyplývá, že minulý týden zadrželi Poláci pšenici z Ukrajiny, která stejně jako na Slovensku obsahovala dvojnásobné množství toxického pesticidu. Německo v polovině dubna upozornilo na nebezpečné karcinogenní plísně ve vlašských ořeších z Ukrajiny. Jejich hodnoty překračovaly povolené množství až 20krát. A Německo výrobek okamžitě stáhlo z trhu. V dubnu našli v Holandsku salmonelu v mražených pečených kuřecích prsou z Ukrajiny. Pokud jde o salmonelu, sám ukrajinský tisk uvádí, že si v Kyjevě jsou problému vědomi a nárůst salmonely na Ukrajině je přímým důsledkem poklesu hygienických standardů kvůli válce. V únoru byly v Polsku objeveny zakázané pesticidy v krmné pšenici z Ukrajiny. A v lednu vrátili Poláci Ukrajině hrách, který obsahoval kadmium. Koncem minulého roku upozornilo Finsko na salmonelu v ukrajinských kuřecích sendvičích a Litva v loňském roce stahovala z trhu průmyslově kontaminovaný slunečnicový olej,“ jmenovala Bobošíková.

„Při pohledu do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva vidíme, že zakázané látky v ukrajinských potravinách ohrožujících lidské zdraví byly nejčastěji odhaleny v Polsku, v Německu, v Litvě, Finsku a Holandsku. Česká republika nenahlásila do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva ani jedno riziko pro lidské zdraví, které by pocházelo z Ukrajiny. Máme zřejmě mimořádné štěstí, že se nám karcinogenní plísně, zakázané toxické pesticidy a salmonela vyhýbají. Patrně se jim víc líbí na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Nebo je tu ještě jedna možnost: Rozdíl může být nikoliv v neochotě nebezpečných látek cestovat do České republiky, ale v ochotě jednotlivých států intenzivně kontrolovat dovážené potraviny a krmivo. Tak co myslíte, podívají se pětikoaliční poslanci do evropské databáze zdraví ohrožujících potravin a krmiv a začnou konat? Obávám se, že ne,“ zakončila Bobošíková.