„Kvóty jsou krokem vpřed, protože je to pokus o reformu společného azylového systému, který už dlouho reformu potřebuje, a zároveň pokus o křesťanskou solidaritu členských zemí,“ hodnotí Morteraová-Martinezová návrh Bruselu, aby země EU v rámci balíku opatření převzaly v příštích dvou letech od Itálie a Řecka na základě stanoveného klíče celkem 40 000 žadatelů o azyl ze Sýrie a Eritreje. Zejména nové členské státy však tento požadavek odmítají. Česko, na které by připadlo přes 1 300 azylantů, trvá na tom, že rozhodování o přijetí uprchlíků má zůstat dobrovolné.

Ačkoli Španělka záměr komise vítá, má k němu řadu výhrad. „Ten systém je založen čistě na matematické formuli na místo, aby bral v úvahu více faktorů a vycházel z diskuse se členskými zeměmi,“ soudí. Připouští také, že žadatelé o azyl přemístění do Česka se budou chtít dostat třeba do sousedního Německa, které je jedním z hlavních cílů uprchlíků mířících do Evropy. „Myslím, že se komise snažila vyřešit samotnou krizi a nepřemýšlela, jak bude celý ten systém fungovat,“ míní.

Lidem je jedno, jestli se dostanou do ČR nebo do Německa

„Současně je to ale humanitární krize a musíme těm uprchlíkům nabídnout tolik příležitostí, kolik je možné. Mnoho z nich jsou lidé, kteří prchají před válkou, jako je ta v Sýrii, nemají vodu, jídlo ani léky, a těm je jedno, jestli půjdou do Německa nebo do České republiky,“ domnívá se na základě osobních kontaktů s migranty a s organizacemi, které jim pomáhají.

Důvod, proč se část členských států staví proti uprchlickým kvótám, je podle ní strach. „Evropa je vystrašená. Čelí mnoha hrozbám. Řeší hrozbu z východu, z Ruska, je tu hrozba terorismu, na jihu ekonomická krize, roste vliv populistů. Členské státy se tak přirozeně bojí přijmout někoho, kdo by jim u veřejnosti mohl snížit popularitu. To, myslím, stojí v pozadí sporu o kvóty,“ poznamenala Morteraová-Martinezová, jež v pátek a sobotu vystoupila v Praze na konferenci Evropské Dialogy Václava Havla 2015, kterou pořádala Knihovna Václava Havla.

Kvůli tomuto odporu španělská expertka nepředpokládá, že by plán Evropské komise na boj s ilegální migrací u členských zemí prošel. Pokud by se tak stalo, očekává, že vyvolá nové problémy, zatímco migrační krize ve Středomoří bude pokračovat. „V následujících měsících bude umírat ještě více lidí, protože na moři bude lepší počasí, konflikty neskončí a Evropská unie bude dál diskutovat, jestli budou kvóty nebo potápění lodí,“ odhaduje další vývoj. „Tohle téma vydrží ještě nejméně dva nebo tři roky,“ obává se.