Laně si následně všímá faktu, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podal Turkům vysvětlení obvyklé z jiných zemí, že parlament nevyjadřuje stanovisko vlády. Tím to většinou obvykle končí. „U nás to však má jeden háček. Vedle parlamentu se k masakru Arménů z roku 1915 vyjádřil zvlášť ostře prezident. Toho si také rovněž vzalo na mušku prohlášení tureckého ministerstva zahraničí. Upozornilo na rozpor v Zemanových postojích, když říká, že historie nemá být interpretována politiky, ale přitom tuto historickou událost politicky zneužívá,“ dodává s tím, že Turci mají za to, že jejich historický zločin může být posouzen jenom historiky a nemá být politicky zneužíván.

Pro nás je podle Laněho důležité, že Zaorálkovo vysvětlení má jednu trhlinu. „Prezident sice nestojí v čele vlády a nemá do ní co mluvit, je však součástí moci výkonné a především hlavou státu. I když může mít na arménskou genocidu názor stejný jako parlament a jistě i jako mnoho Čechů v čele s europoslancem Štětinou, měl by ve své funkci vážit slova,“ konstatuje Laně. 

Jak dodává, v současné době se vůči Turecku nacházíme v poněkud delikátní pozici. „Snažíme se o vydání dvou Čechů obviněných v Turecku z terorismu a pokoušíme se vyřešit ostudu s nefunkční elektrárnou, kterou v Turecku stavěla společnost Vítkovice power engineering Zemanem vyznamenaného podnikatele Světlíka a utopila v ní mnohamiliardový úvěr z peněz českých daňových poplatníků. Turecko dnes patří k orientálním zemím, kde mají politická gesta velký význam,“ míní a dodává, že je  neprozíravé, když nejvyšší představitel našeho státu vydává takové zbytečné prohlášení. Zemanovo farizejství a dvojí metr může svádět k názoru, že jeho náhlý výron humanismu ve věci arménské genocidy – neodsoudil totiž podle Laněho například izraelské násilí na Palestincích či válku na Ukrajině – je vypočítavé a čistě politické gesto.

Původní text ZDE.