V červnu byl po mnoha letech ve Velké Británii propuštěn Julian Assange poté, co se dohodl s americkými úřady, že se dozná ke zločinům a za to nebude uvězněn. Byl obžalován ze spiknutí za účelem získání a šíření informací týkajících se národní bezpečnosti. Jde o soubory o válce v Afghánistánu a Iráku, které publikoval na svém serveru WikiLeaks a o kterých americká vláda tvrdila, že ohrožují lidské životy. Nicméně jedním z těchto souborů například bylo video, na kterém americká helikoptéra zaútočila a zabila více než dvanáct lidí včetně dvou reportérů Reuters. Právníci Juliana Assange od začátku říkají, že proces byl politicky motivovaný.

Assange v britském vězení strávil pět let. Předtím strávil sedm let na ekvádorské ambasádě, kde se skrýval před obviněním ze znásilnění, které proti němu podaly švédské soudy a o kterém Assange tvrdil, že je účelové, aby mohl být vydán do USA. Švédsko nakonec svá obvinění stáhlo, ale Assange byl předtím britskými úřady zatčen údajně kvůli tomu, že se vyhýbal vydání do Švédska.

Novinář z Velké Británie zamířil do rodné Austrálie a v úterý poprvé od svého propuštění veřejně vystoupil. Na zasedání Rady Evropy prohlásil, že se sice musel přiznat, aby byl propuštěn, ale přiznává se jen k poctivé práci novináře.

„Jsem po letech věznění na svobodě, protože jsem se přiznal k novinářské práci. Přiznal jsem se k tomu, že jsem vyhledal informace ze zdroje, a přiznal jsem se k tomu, že jsem informoval veřejnost o povaze těchto informací. K žádnému jinému obvinění jsem se nepřiznal,“ řekl Assange. Dodal, že doufá, že jeho svědectví pomůže těm, kteří jsou stejně ohrožení jako on, ale méně známí. Je mi líto, že vidím stále více utajování, více utiskování těch, kteří říkají pravdu, a více autocenzury,“ uvedl Assange, jak informuje Rada Evropy.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) dnes přijalo rezoluci, podle níž bylo stíhání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange „politicky motivované“ a mělo „mrazivý“ účinek na celou mediální scénu. 

V rezoluci, kterou přijali zákonodárci PACE, se uvádí, že Assange trpěl „více než deset let politicky motivovaným stíháním za svou novinářskou práci“. Rezoluce varovala, že „nepřiměřeně tvrdé zacházení“ s Assangem „vytváří nebezpečný, mrazivý efekt a atmosféru autocenzury, která ovlivňuje všechny novináře“.

Rezoluce byla přijata za hlasitého potlesku sněmovny: 88 poslanců bylo pro, 13 proti a 20 se zdrželo hlasování. Assange v doprovodu své manželky Stelly a šéfredaktora WikiLeaks Kristinna Hrafnssona pozdravil sál a z galerie pro veřejnost vítězoslavně zvedl pěst.

Breaking: The Council of Europe's Parliamentary Assembly has voted to confirm that Julian Assange was held as a political prisoner. pic.twitter.com/UkHdmD1aI5

— WikiLeaks (@wikileaks) October 2, 2024

Zpravodajka PACE pro politické vězně, islandská zákonodárkyně Sunna Aevarsdottirová, uvedla: „Pokud se podíváte na definici politického vězně, Julian Assange a jeho případ tuto definici splňují.“

V rezoluci se dále uvádí, že „panuje velké znepokojení“ zprávami, že CIA tajně sledovala Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a „údajně připravovala plány na jeho otrávení, nebo dokonce zavraždění na území Spojeného království“.

Rezoluce také upozornila britské úřady, že nedokázaly „účinně chránit svobodu projevu a právo Juliana Assange na svobodu“. Spojené království by nyní mělo „provést nezávislé přezkoumání“ zacházení s ním „s cílem zjistit, zda nebyl vystaven mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení“.

Rada Evropy je orgán zabývající se lidskými právy. Byla založena v roce 1949 a sídlí ve Štrasburku. Je nezávislá na Evropské unii a sdružuje na 46 zemí, téměř všechny země Evropy plus pozorovatelské státy jako Vatikán nebo Spojené státy. Česko v Radě Evropy zastupuje delegace sedmi členů v čele se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS).