Polovina Čechů považuje za dobré si připomínat Chartu 77

07.03.2017 15:40 | Zprávy

Chartu 77 je podle poloviny lidí potřebné si připomínat. Naopak třetina soudí, že to potřebné není. Vyplývá to z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Roli Charty 77 a chartistů před rokem 1989 hodnotí 48 procent lidí příznivě. Po roce 1989 už hodnocení tak příznivé není, přesto ve společnosti převažuje. S Chartou veřejnost spojuje především dramatika a později prezidenta Václava Havla.

Polovina Čechů považuje za dobré si připomínat Chartu 77
Foto: Hans Štembera
Popisek: Happening při příležitosti 40 let od chvíle, kdy bylo zveřejněno historicky první Prohlášení Charty 77. Součástí byl křest publikace Případ CH77 – I. Přepadení, části textu Václava Havla o Chartě 77

Příznivě hodnotí Chartu 77 lidé od 20 do 44 let, méně příznivě pak lidé nad 60 let. Výrazně kladně oceňují působení chartistů lidé, kteří sami byli postiženi z politických důvodů v období normalizace nebo se v jejich blízkém příbuzenstvu někdo takový vyskytoval.

Po roce 1989 už připisují Chartě a chartistům významnou roli tři z deseti občanů, podle šestiny už ale roli nehráli. Čtvrtina dotázaných to zhodnotit nedokázala.

V souvislosti s Chartou 77 lidé vzpomínají zejména na Václava Havla, který se po roce 1989 stal prezidentem. Jeho jméno uvedlo 69 procent dotázaných. S výrazným odstupem za ním zmiňovali zpěvačku Martu Kubišovou (19 procent), někteří si vzpomněli i na herce Pavla Landovského (sedm procent) a herečku Vlastu Chramostovou (šest procent). Mezi jmény se ale opakovaně objevili i lidé, kteří k signatářům Charty 77 nepatřili.

"Ano," zaznělo v 52 procentech odpovědí na otázku, zda je potřebné si Chartu 77 připomínat. Třetina veřejnosti si naopak myslí, že to potřebné není. "Nevím," uvedlo v průzkumu 15 procent lidí.

Průzkum se uskutečnil mezi tisícovkou lidí starších 15 let mezi 6. a 19. únorem, tedy po lednových připomínkách 40. výročí vzniku Charty 77.

Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu. Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Do konce roku 1976 sepsali prohlášení, které mezi Vánocemi a Novým rokem podepsalo 242 lidí. Prohlášení bylo vydáno 1. ledna 1977 a do ledna 1990 se k němu přihlásilo 1898 signatářů, jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Vznik Charty 77 se stal významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v tehdejším sovětském bloku.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pas, čtk

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Vedeme podle vás s Ruskem hybridní válku?

A proč vlastně tento stát podle všeho nedokáže dostatečně bránit hybridním útokům a třeba ruské propagandě se zde dost daří?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nespokojení komedianti. Došly vtipy, zmrzl úsměv na rtech. Trumpova výhra je usadila

22:20 Nespokojení komedianti. Došly vtipy, zmrzl úsměv na rtech. Trumpova výhra je usadila

Znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem USA je pro mnoho tamních bavičů a moderátorů těžkou ranou. M…