Jak uvádí deník Die Welt, speciální komise v polském parlamentu zkoumá možnost uplatňování nároků na Německu v důsledku válečných útrap. Polsko bylo první zemí, se kterou hitlerovské Německo na začátku 2. sv. války zkřížilo své zbraně. V dalším průběhu nejničivějšího válečného konfliktu v dějinách lidstva bylo zabito šest milionů Poláků a zničena podstatná část průmyslu. V neposlední řadě Německo v podstatě zničilo hlavní město Varšavu.
Po skončení 2. sv války začalo Německo také Polsku válečné reparace vyplácet, ovšem Poláci po nátlaku Moskvy v 50. letech další finanční kompenzace odmítli. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nyní myšlenku na opětovné vyplácení reparací oživilo. Speciální komise bude do 11. srpna zkoumat veškeré možnosti a poté vypracuje závěrečnou zprávu. Pokud experti z komise dají k uplatňování reparací doporučení, vláda se patrně obrátí na kabinet kancléřky Merkelové.
Deník Die Welt se utěšuje tím, že PiS tímto krokem sleduje především vnitropolitické cíle a v zemi uplatňování reparací budí „smíšené reakce“. Každopádně spoluzakladatel PiS Jaroslaw Kaczyński před pár dny v rozhovoru uvedl, že se Polsko chystá na „historický protiútok“. Před měsícem na stranické konferenci potom bratr zemřelého prezidenta konstatoval, že Polsko kompenzováno nebylo a nemělo by to Německu prominout.
Otevřeně o možnosti znovu otevřít téma reparací hovoří i další členové vládní strany. „Němci by měli splatit polskému lidu svůj děsivý dluh. Během prvních měsíců války šlo o genocidu,“ řekl včera ministr obrany Antoni Macierewicz. Ke svému stranickému kolegovi se připojil i europoslanec Ryszard Czarnecki, podle kterého by mohli Poláci požadovat reparace stejně jako Židé. „Když mohli náhradu škod obdržet oni, tak proč ne Poláci?“ konstatoval člen PiS.
Vedle poměrně jasných názorů politiků PiS však zaznívají i nesouhlasné hlasy. „Autoři této iniciativy jen chtějí Poláky poštvat proti jejich sousedům. A samozřejmě chtějí posílit přesvědčení, že Polsko je i desítky let po skončení války obětí Německa. Přitom žádná jiná země se ze své minulosti nepoučila tak jako Německo. Za 2. sv. války prožívaly krušné časy miliony lidí. Nemyslím si ale, že to lze přepočítat na peníze,“ míní historik z varšavské univerzity Wlodzimiers Borodziej.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro