Pojetí zákona úředníky ministerstva vnitra a poslanců ČSSD na straně jedné se diametrálně liší od pohledu poslanců ANO, Úsvitu NK, ODS či TOP09.

Podle odpůrců více než rok připravovaného zákona, novela absolutně nereflektuje změnu bezpečnostní situace v Evropě v souvislosti s terorismem, útoky na občany v obchodních centrech, nebo na kulturních událostech, jak koneckonců ukazují události z loňské Paříže, nebo z mnichovského nákupního centra Olympia v Mnichově.

Poslanec Bohuslav Chalupa (ANO) formuloval své připomínky k zákonu zcela jasně. Etalonem, ke kterému bychom se měli podle Chalupy alespoň snažit přiblížit, je stát Izrael, který na bezpečí svých občanů dbá v co nejvyšší míře.

„Pokud mají být licence, je nutné, aby lidé pracující v bezpečnostních agenturách byli vycvičeni a schopni reagovat na teroristické hrozby,“ řekl Chalupa a jedním dechem dodal, že to jsou právě členové ochranek, kteří jsou často ti první na místě události, klidně i pět minut před příjezdem policie. Nezapojení bezpečnostních služeb do Integračního záchranného systému (IZS) během krizových situací je podle Chalupy právě jeden z nedostatků tohoto návrhu zákona.

Vládní úředníci oponovali tím, že zákon měl stanovit pouze mantinely pro vstup do odvětví a na cokoliv jiného nebyl při tvorbě politický mandát. Vše ostatní je prý možné řešit konkrétní vyhláškou ministerstva. S tímto řešením se však nechtěla spokojit poslankyně Jana Černochová (ODS).