Mohli by se zabývat rovněž předlohou, která opět umožní části dlužníků splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Sněmovna bude také například volit pět členů Rady České televize, tedy třetinu z celkového počtu. Schůze začne v úterý odpoledne a má trvat dva týdny. Ve druhém týdnu v polovině června by měl k zákonodárcům promluvit prostřednictvím videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, čeká se na oficiální potvrzení.

Vládní úpravy zákona zvaného „lex Ukrajina“ by měli poslanci schvalovat hned v první den schůze, a to zrychleně ve vyhlášeném stavu legislativní nouze. Předloha mimo jiné předpokládá, že běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude tato podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů nejvýše tři měsíce ve snaze motivovat je k zaměstnání.

Předloha také zpřísňuje některá pravidla dočasné ochrany, výslovně z ní vyjme obyvatele Evropské unie. Úřady budou moci posuzovat žádost o ochranu až dva měsíce, naopak běženci budou muset hlásit změnu pobytu do tří pracovních dnů. Návrh počítá také s tím, že Česko i po skončení nouzového stavu nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům.

Zrychlené schvalování v legislativní nouzi zřejmě čeká ve čtvrtek také vládní energetickou novelu, podle níž by obchodníci s plynem mohli přijít o část své rezervované kapacity zásobníků, pokud ji nevyužijí v požadovaném množství. Cílem je snížení hrozby nedostatku plynu, jež souvisí s rusko-ukrajinským konfliktem doprovázeným různými ekonomickými sankcemi. Předloha také zkracuje záchranný režim dodavatele poslední instance u elektřiny a plynu ze šesti měsíců na polovinu s možností cenové regulace. Zákazníkům, kteří v této době neuzavřou novou řádnou smlouvu, už navíc nebude hrozit úplné odpojení od energií.

Možnost úlevy pro část dlužníků zvaná milostivé léto se bude týkat vymáhaných dluhů u veřejných institucí. Exekuce se zastaví, pokud dlužník uhradí zbývající jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce 1815 korun včetně daně z přidané hodnoty. První milostivé léto se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Takto exekutoři podle podkladů k novele zastavili zatím 42.000 exekucí. Zákon o zastavování exekucí je sice v návrhu programu schůze zařazen za tři desítky dalších předloh, poslanci ale mohou rozhodnout o jeho přednostním projednání. Vláda navrhuje zrychlené schválení už v úvodním kole.

Návrh programu opět obsahuje i sporné předlohy, jako je zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb a zavedení možnosti korespondenčního hlasování ve sněmovních volbách a při volbě prezidenta pro Čechy v zahraničí. Už v uplynulých týdnech se tyto návrhy staly terčem opozičních obstrukcí a dolní komora parlamentu je nezačala ani projednávat. Není proto jisté, zda na nadcházející řádné schůzi bude koalice o jejich přednostní projednání usilovat.

Ve druhém čtení, které je určeno pro podávání pozměňovacích návrhů, by měli poslanci projednat například regulaci platforem pro sdílení videonahrávek typu YouTube a zákaz některých jednorázových plastových výrobků. Ve druhém týdnu by tyto předlohy, které vycházejí z předpisů Evropské unie, mohlo čekat také schvalování. Kvůli pozdnímu začlenění evropské směrnice o pravidlech pro videonahrávkové platformy už Česko čelí spolu s další čtveřicí členských států žalobě, kterou podala Evropská komise.

Návrh programu schůze nyní čítá celkem 141 bodů. Poslanci se stejně jako v minulosti vypořádají zřejmě jen s částí z nich.