Pro přijetí ústavního zákona hlasy chybějí

„Hlasy koalici chybí,“ řekl předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Dodal, že Evropská unie nevyžaduje striktně, aby byl přijat ústavní zákon; může to být i běžný zákon. Zdůraznil, že ústavní zákon má svoji vážnost a nelze ho snadno měnit. Spolu s poslanci z koaličních stran KDU-ČSL a ANO předložil pozměňovací návrhy, které přesouvají některá opatření z ústavního zákona do doprovodných běžných zákonů. U nich věří tomu, že koalice bude mít dost síly na jejich prosazení.

Samotný ústavní zákon obsahuje dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Předpokládá také zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Koaliční poslanci navrhují přesunout do prováděcího zákona například povinnost státu, krajů a obcí dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance a také uvedenou dluhovou hranici. Kraje a obce budou muset hospodařit tak, aby jejich dluh nepřekročil 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Vzhledem k časovému skluzu při projednávání také navrhují posunout účinnost zákona na 1. leden 2017.

Pozměňovací návrhy ODS

Předseda klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura předložil čtyři variantní pozměňovací návrhy k ústavnímu zákonu, které označil za ústupek a kompromis. Občanští demokraté podle něj považují finanční ústavu za tak důležitou, že jsou připraveni k ústupkům. „Je to lepší, než nemít žádnou finanční ústavu,“ uvedl. „Pokud nebude dluhová brzda přímo v ústavním zákoně, tak pro to hlasovat nebudeme,“ řekl Stanjura ČTK.

Varianty navržené ODS se liší v tom, zda se má dluhová brzda spouštět při růstu dluhu sektoru veřejných institucí v poměru k hrubému domácímu produktu na úrovni 50 procent nebo 55 procent, jak navrhuje vláda. Liší se také v tom, zda bude muset vláda v takovém případě předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet nebo výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí.

Poslanec ANO chválí ODS

Občanským demokratům se za tento krok dostalo pochvaly od místopředsedy vládního hnutí ANO Jana Volného, který je pochválil za to, že jsou konstruktivní opozicí. „Dali na stůl něco, o čem se dá jednat,“ řekl a naopak TOP 09 označil za destruktivní opozici.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se za přijetí zákonů o rozpočtové odpovědnosti přimlouval, Česko je podle něj poslední zemí, která finanční ústavu ještě nemá. „Jsme poslední v Evropě a zhoršuje nám to image,“ prohlásil.

Opoziční Úsvit navrhl, aby vláda v případě spuštění nástrojů dluhové brzdy nemohla předkládat návrhy na zvýšení daní z příjmů. Martin Plíšek (TOP 09 a Starostové) neúspěšně navrhoval v souladu s usnesením ústavněprávního výboru přerušit projednávání ústavní předlohy do doby, než předseda sněmovny Jan Hamáček svolá k návrhu schůzku zástupců jednotlivých klubů. Podle něj nepanuje ochota jednat s opozičními poslaneckými kluby.