„Zákon se v senátní verzi stal jen prázdnou skořápkou, nefunkčním předpisem, který slušné obtěžuje a zlodějům nepřekáží,“ napsal na svém blogu Farský. Podobně se vyjádřila ve stanovisku i Rekonstrukce státu, podle níž by senátní znění normy nezajistilo zveřejnění všech smluv veřejné správy tak, aby byly dostupné veřejné kontrole. Farský i iniciativa se shodují v tom, že lepší než schválit návrh horní komory by bylo neschválit nic.

Postoj poslanců je nejasný

Jak se Sněmovna k normě postaví, zatím není zcela jasné. Například nejsilnější frakce ČSSD bude o stanovisku podle místopředsedy Jana Chvojky jednat v úterý. „Očekává se živá debata, tam se teprve rozhodne,“ řekl dnes ČTK Chvojka. Klub ANO podpoří podle místopředsedy Radka Vondráčka sněmovní verzi. Vondráček připomněl, že vznikla na základě koaliční dohody. „Senátem změněný text popírá základní principy původního návrhu,“ napsal ČTK.

Sněmovní návrh, pro který zvedlo v září ruku 116 ze 157 přítomných poslanců, pokládá za smysluplnější taky předseda poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola. I lidoveckou frakci čeká v úterý ještě debata a Mihola soudí, že většina členů klubu se přikloní k původnímu znění.

Senátoři argumentují ohrožením konkurenceschopnosti

Senátní verze počítá s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10 000 korun. Kritici namítají, že stát by v takovém případě vlastně platil pokuty sám sobě. Senátoři rovněž chtějí svěřit dohled nad zveřejňováním smluv Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a vyjmout z povinnosti národní podniky, dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a smlouvy, k jejichž plnění nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.

Odpůrci sněmovní verze zákona z řad senátorů uváděli, že zveřejňování smluv bude znamenat značné administrativní nároky pro úřady a další instituce, na které se bude vztahovat. Argumentovali ohrožením konkurenceschopnosti, zneužíváním zveřejněných informací a stěžovali si na způsob, jakým iniciativa Rekonstrukce státu zákon prosazuje. Ve Sněmovně normu v září nepodpořili hlavně komunisté a část sociálních a občanských demokratů.

Smlouvy by se měly zveřejňovat od poloviny příštího roku

Navrhovaný zákon předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Povinnost se má vztahovat na smlouvy s plněním nad 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty. Sněmovní verze by od poloviny roku 2017 uzákonila pravidlo, že nezveřejněná smlouva by nebyla platná.

Výjimku z povinného uveřejňování smluv mají mít malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ.