Pospíšil řečnil na pietě: Vzpomeňme nejen na hrdiny Sovětského svazu a USA, ale i na Čechoslováky

09.05.2019 19:19 | Zprávy

REPORTÁŽ Nesmyslné politické, vojenské i morální rozhodnutí nejít na pomoc bojující Praze – to bylo pro československé vojáky z Británie, ale i Američany osvobozující jihozápadní Čechy velmi těžké. Nemohlo se ani krok za demarkační čáru. To zaznělo z úst zástupce Obce legionářské na pietním aktu v Kyšicích u Plzně. Zúčastnil se jej také europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který zdůraznil, abychom si stále připomínali hrdiny národů Sovětského svazu a USA při osvobozování Evropy.

Pospíšil řečnil na pietě: Vzpomeňme nejen na hrdiny Sovětského svazu a USA, ale i na Čechoslováky
Foto: Václav Fiala
Popisek: Europoslanec Jiří Pospíšil pokládá květiny k památníku

Historii desítkám přítomných připomněla starostka obce Martina Beranová. „Dorazil sem konvoj pod vedením podplukovníka Aloise Evžena Sýpka. Nedostali povolení vyjet na Prahu, ale ráno 8. května obdrželi příkaz jet do Kyšic.“ Podle pamětníků to bylo příjemné, protože poprvé přijeli do ryze české, velmi přátelské obce. Tito příslušníci československé samostatné obrněné brigády pak z obce záhy odešli. Vzpomínky a vděčnost však podle starostky zůstaly.

Válka skončila, hrozby přetrvávají

Erik Black z americké ambasády ve svém projevu uvedl: „I 74 let po skončení nejkrvavějšího konfliktu 20. století je třeba si stále připomínat hrůzy války, aby se již neopakovaly. Uctili jsme památku statečných mužů a žen: Američanů, Čechů a řady dalších, kteří bojovali pospolu jako spojenci, aby zajistili svobodu a bezpečnost budoucím generacím v Evropě, Severní Americe i jinde. Mnozí za svou statečnost zaplatili cenu nejvyšší. Musíme chránit odkaz jejich nezištných činů: svobodu, demokracii, lidská práva a společnou bezpečnost.“

Dále pak připomněl, že letos NATO slaví 70 let od svého založení: „Jako demokratická síla zajišťující mír a stabilitu. Aliance byla původně protiváhou expanzivních záměrů komunistických režimů po druhé světové válce. Když skončila studená válka, potřeba NATO tím neskončila. Současný svět není bez hrozeb vůči našim současným demokratickým hodnotám. Čelíme novým výzvám, které se přidávají k těm původním, co stále přetrvávají. Musíme i nadále posilovat odolnost vůči řadě hrozeb, velkých i malých, hybridních nebo kybernetických, jež ohrožují náš mír, naši bezpečnost, demokracii. Před dvaceti lety udělalo NATO velký krok, když do Aliance vstoupila Česká republika a další země. Během dvou dekád se ČR stala respektovaným a uznávaným členem NATO,“ pochválil „našince“ zástupce americké ambasády. 

„Je spojencem, který stojí bok po boku s našimi vojáky od Pobaltí po Afghánistán. Díky spolupráci všech členů zůstane i do budoucnosti NATO obranným štítem míru a bezpečnosti. Jsme spojenci, jsme zabezpečení, jsme NATO. Spolupráce mezi Spojenými státy a Českou republikou stojí na těch samých hodnotách, za které řady vojáků, námořníků, letců a mariňáků bojovaly a padly ve druhé světové válce. Naší úlohou je ctít jejich oběti a chránit demokratický odkaz, který nám zanechali, abychom v něm pokračovali,“ uvedl na závěr svůj projev, v mnohém totožný s příspěvkem svého kolegy na pietním aktu v Muzeu na demarkační linii v Rokycanech. „Jménem lidu Spojených států amerických vám z celého srdce děkuji,“ zakončil poslední větou v češtině Erik Black.

Zůstali stát, ač chtěli jít

Zástupce legionářské obce Zdeněk Hruška připomněl, co se dělo v myslích československých jednotek z Velké Británie: „Před nimi stálo nesmyslné rozhodnutí politické, postavené nad rozhodnutí vojenské, ale především nad rozhodnutí morální, kdy nemohli svému bojujícímu hlavnímu městu přispěchat na pomoc. Mohli dorazit až na demarkační čáru, ale dál ani krok. Zatímco jsme v jiných částech vlasti slavili a vítali své osvoboditele, bylo jim důstojné ukončení druhé světové války odepřeno a až po řadě týdnů se alespoň mohli představit na pražské přehlídce. Slabou útěchou jim mohlo být, že to byli právě oni, příslušníci první československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, kteří jako jediní z našich zahraničních vojsk mohli přijmout kapitulaci v roce 1944 u přístavního města Dunkerk ve Francii,“ konstatoval vysoký představitel Obce legionářské.

Občané Kyšic na pietním aktu. Foto: Václav Fiala

„Před 94 lety osvobozovaly americké jednotky naše občany od německého útlaku v jižních a jihozápadních Čechách. Ale již řadu týdnů předtím osvobodily i naše občany, kteří byli více či méně vzdáleni od své vlasti. Byli to vězni v koncentračním táboře Buchenwald, který 11. dubna 1945 osvobodily americké jednotky, když musely změnit svůj postup boje. Tedy letadla, dělostřelectvo, tanky a pěchota – pěchota musela jít předem a měly tam veliké ztráty.“

Vzpomínat je nutné, jinak hrozí návrat

Na obdobných akcích na Plzeňsku je častým hostem europoslanec Jiří Pospíšil, který uvedl: „Tradičně zde vystupuji nejen jako veřejný činitel, ale jako vnuk československého vojáka, který bojoval na západní frontě. Tento památník vnímám jako památník všech Čechoslováků, kteří během druhé světové války bojovali za mír v Evropě proti německému nacismu. Přemýšlím o tom, že my Češi jsme nebyli jenom obětí druhé světové války, trpně jsme nečekali, až nás někdo osvobodí od nacismu, ale naši muži i statečné ženy aktivně bojovali proti fašismu a německému nacismu. Náš národ, který podle někoho není až tak příliš velký, je národ, který má celou řadu hrdinů, kteří nasazovali své životy a své zdraví. Ať již to byli řadoví zapomenutí vojáci, jako třeba můj děda, anebo významné osobnosti, lidé, kteří veleli nebo udělali tak hrdinské činy, jako byl třeba atentát na Reinharda Heydricha,“ konstatoval Pospíšil.

„Vzpomeňme nejen na hrdiny velkých národů Sovětského svazu, Spojených států amerických, kteří přinesli mír Evropě, ale vzpomeňme i na naše příslušníky, Čechoslováky, kteří buď v národním nebo zahraničním odboji nasazovali své životy. Zde v západních Čechách je nutné říci, že svobodu tomuto krásnému kraji přinesli hlavně Američané, a je třeba na ně vzpomenout. Osobně považuji za největší lidskou oběť, pokud někdo jde a bojuje za svobodu a demokracii za někoho jiného. Pokud nasazuje svůj život a své zdraví ne za sebe, za svoji rodinu, ale za někoho cizího. Je to obrovský projev lidské solidarity a lidství,“ zdůraznil europoslanec a pokračoval: „Měli bychom vzpomínat na americké vojáky, kteří nám přinesli svobodu, ale i na příslušníky jiných národů, kteří bojovali za druhé světové války proti zlu, které do té doby neznalo obdoby. Jedině při té vzpomínce můžeme udělat něco pro to, aby takovéto zlo Evropu, ale i jiné části světa již nikdy nepotkalo. Pokud na hrdiny zapomeneme, jsme na nejlepší cestě, že si ty hrůzy opět prožijeme,“ varoval Jiří Pospíšil.

Populisté čekají!

Své si po zdravici primátora města Plzně, poslance a místopředsedy ODS Martina Baxy, řekla také kandidátka do Evropského parlamentu za ODS, krajská radní Radka Trylčová, která uvedla: „Svoboda není samozřejmost, není zadarmo a je neustále nutné ji hájit a bojovat za ni. Protože i v minulosti nesvoboda přicházela náhle, bez varování a často s plíživým populismem,“ konstatovala na závěr svého krátkého vystoupení.

Přehlídka historické vojenské techniky. Foto: Václav Fiala

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trump jmenoval dalšího klíčového muže. Zastánci Ukrajiny se mračí

10:17 Trump jmenoval dalšího klíčového muže. Zastánci Ukrajiny se mračí

Je známo další jméno, které bude definovat americkou zahraniční i obrannou politiku. Donald Trump oz…