Podle Metnara při prověřování hospodaření úřadu vyplynula podezření z opakovaného porušování vnitřních předpisů. Mohla se týkat schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu, nebo schválení zaplacení tohoto nákupu. Úřad proto podal trestní oznámení státnímu zástupci, který zahájil úkony trestního řízení.

Bublan, který stál v čele ÚZSI od roku 2001 do roku 2004 a následně byl ministrem vnitra, upozornil na další případy, kdy během působení vlády v demisi končí představitelé bezpečnostních orgánů. „Spíše mě trochu znervózňuje takové to postupné odvolávání jednotlivých vedoucích činitelů v bezpečnostních složkách, což je třeba pan ředitel Trojánek, ředitel pražské policie, i když možná odchází na vlastní žádost,“ řekl Bublan. „Ale domnívám se, že tyto kroky se měly dělat až po ustavení koaliční vlády, protože to jsou většinou kroky nevratné,“ dodal.

Randák, který v minulosti spolupracoval s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO), podotkl, že dočasné zproštění výkonu služby neznamená odvolání. „Musíme počkat, až se podezření vyšetří, a pak se pan Šašek vrátí, nebo nevrátí,“ řekl. „Pokud se prokáže, že došlo k nějakému pochybení, za které je ředitel odpovědný, pak bude namístě ho odvolat,“ dodal.

Postup ministra Randák nevnímá jako problematický také vzhledem k vyšetřovacím mechanismům tajných služeb. „Není možné, aby tajnou službu vyšetřoval někdo zvenčí. Na celém světě je princip takový, že uvnitř je nezávislá inspekce, která má pravomoci policejního orgánu,“ popsal. „Tato inspekce musí být někomu podřízena a nemůže být podřízena nikomu jinému než řediteli, který je zodpovědný za celý úřad,“ doplnil.

Pokud je podezřelým sám ředitel, je to podle Randáka vzácný případ. Situaci pak podle něj není možné řešit jinak než jeho postavením mimo službu. „Bylo by přeci nelogické, kdyby se inspekční orgán zodpovídal člověku, který je jeho nadřízeným a zároveň vyšetřovaným člověkem,“ dodal Randák.