„Avízo povinných kvót může jen vybídnout lidi v Sýrii a Eritreji k tomu, aby zvážili svůj odchod z domova. Když se podíváte na skladbu migrantů, většina z nich jsou migranti ekonomičtí. Otázka je, jak to destabilizuje Evropu i Českou republiku,“ zkonstatoval pro Právo Chovanec s tím, že pokud si nechceme destabilizovat vlastní prostor ekonomicky i politicky, je třeba to řešit systémově k potřebám trhu práce. 

1 800 migrantů není podle Chovance mimo možnosti Česka. „Ten počet se bude zvyšovat. Víme, že do EU míří stovky tisíc migrantů,“ varuje však. V souvislosti s přijetím čekajících běženců v Itálii a Řecku uvedl, že po útocích na Charlie Hebdo ministři vnitra velkých evropských zemí a USA označili za primární úkol EU to, abychom začali brát vážně ochranu vnějších hranic. „Těch 40 tisíc čekajících běženců se v Evropě někde umístí,“ dodal. „Je mi uprchlíků líto, chápu, že je pro ně Evropa vysněným cílem stejně jako za minulého režimu pro mnohé Čechy třeba Západní Německo. Na druhou stranu když budou uprchlíci v Evropě odmítáni většinou obyvatelstva, tak jen destabilizují situaci,“ pokračuje ve varování ministr vnitra.

Podle Chovance je však vize taková, že Evropa bude vracet ty, kterým nebude doma hrozit smrt a stíhání. „Ale aby je mohla vracet, musí vytvořit bezpečné podmínky v jejich domovských zemích. Řešíme následky byznysu s lidmi. Máme také obavu, aby s migranty nepřicházeli bojovníci Islámského státu, al-Káidy a jiných teroristických organizací, které chtějí vytvářet buňky v Evropě,“ řekl Právu.

Mezinárodní ochranu u nás loni získalo 376 osob z důvodu, že jim v domovském státě hrozila újma. Žádostí bylo celkem 1 156. Nejvíce je Ukrajinců, Rusů, Syřanů a dalších. „My jsme si vědomi toho, že migraci nezastavíme. Ale je rozdíl přijímat lidi, kterým hrozí nebezpečí, nebo ekonomické migranty. Evropa by si měla rozhodnout, zda je bude přijímat. Pokud ano, tak by měla vybírat profese, u nichž je šance, že se integrují do společnosti. Česká republika potřebuje zdravotní sestry a lékaře, strojaře,“ uzavřel s tím, že je nutné, aby lidé nepřestali vděčit státu a nehledali jednoduchá řešení, která vždy končí v krvi.