„Ta vize je jednoduchá, ze staré PETky se stane nová PETka, ze staré plechovky bude nová plechovka, to vše zálohování přinese,“ představil ministr Hladík nový systém zálohování v dubnu.

Na věc v krátkém videu si posvítila i Jana Bobošíková v Aby bylo jasno.

„Ještě chvilku se bude takzvaně šťourat v odpadovém hospodářství. Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL nechal sledovat 100 prázdných PET lahví,“ ukázala Bobošíková na empirický základ pro Hladíkem zaváděnou změnu v nakládání s PET lahvemi. „Samozřejmě za peníze daňových poplatníků. Vezměme si, kolik úředníků se tím muselo zabývat,“ poznamenala k tomu Bobošíková.

Výsledky „výzkumu“ ministra Hladíka neuspokojily. „Ovšem výsledky sledování těch 100 PET lahví ministra rozladily, protože se ukázalo, že na recyklaci, podle té jeho sledovací akce, má šanci jen každá druhá, a to ho rozladilo natolik, že přišel s tímto zákonem,“ ukázala Bobošíková na metodu, prostřednictvím které ministr za KDU-ČSL chce zavádět do legislativy novinky.

„Ale já ani tak nechci, abychom se tady smáli nad metodami Ministerstva životního prostředí. Ale my žijeme v zemi, kdy lidé jsou šmírovaní na sociálních sítích, vládní zmocněnec pro strategickou komunikaci si dovolí o lidech, kteří mají nějaký svůj názor říci, že jsou to svině a zákon tady vzniká na základě šmírování PET lahví,“ ukázala na absurdity dnešní České republiky Jana Bobošíková.

Proti zálohování PET lahví se staví i Sdružení místních samospráv. „Dlouhodobě upozorňujeme na řadu nedostatků, které systém povinného zálohování má. V konečném důsledku půjde o poškození zavedeného a fungujícího systému třídění odpadů prostřednictvím barevných kontejnerů i nepříjemnou komplikaci pro běžné občany, kteří dnes patří, a to zcela dobrovolně, ve třídění odpadů v evropském srovnání k samotné špičce,“ řekla Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

SMS ČR argumentuje sedmi důvody:

1. Češi třídí svědomitě i bez povinného zálohování. Zálohování by primárně mělo pomoci tam, kde dochází k nedostatečnému sběru a třídění. To však není případ České republiky, která dosahuje sběru PET lahví na úrovni okolo 80 %.

2. Vzniknou dva paralelní systémy. Zavedení povinného zálohového systému povede k tomu, že v ČR budou existovat zcela zbytečně dva paralelní systémy pro nakládání se stejným typem odpadů, což může vést ke zvýšení operativních nákladů, ačkoliv obce již vyvinuly a stále vyvíjejí úsilí ve vytváření efektivních obecních systémů odpadového hospodářství.

3. 7krát dražší sběr PET lahví. Investiční a provozní náklady zálohového systému jsou ve srovnání s přínosy vysoké, a to obzvlášť v situaci, kdy se týkají pouze malé části komunálního odpadu (cca 1,5 %). Sběr PET lahví přes zálohový systém je podstatně dražší než stávající systém. Jedná se o téměř 5,6 miliardy korun investičních nákladů a 1,3 miliardy korun ročně pak představují provozní náklady.

4. Záplava igelitových pytlů a vysoká spotřeba. Nový zálohový systém by vyžadoval výrobu milionů igelitových pytlů pro manipulaci s obaly, což přinese další negativní vliv na životní prostředí.

5. Úbytek zákazníků venkovských prodejen. Malé obchody zřejmě pocítí odliv zákazníků, kteří využijí spíše obchodní řetězce, které budou zálohované obaly vykupovat.

6. Nepohodlí pro občany. Zálohový systém počítá s pouhými cca 11 tisíci místy zpětného odběru, což oproti současným cca 180 tisícům kontejnerových sběrných míst (hnízd) prodlouží docházkovou vzdálenost z dnešních cca 90 metrů až na několik kilometrů.

7. Neekonomické zmaření investic. Mnohé obce, které investovaly do výstavby a zlepšení systémů odpadového hospodářství, pocítí ztrátu investic v důsledku zavedení zálohového systému, který by mohl způsobit i pokles třídění u zbývajícího odpadu (nejen plastového).

„Nesmíme polevit, úkol zní jasně: Tento nesmysl nesmí projít! Mám proto jasné důvody, protože i v mojí Ostravě se, na základě odborných znalostí, proti novele postavilo i městské zastupitelstvo. Stejně jako mnoha dalších statutárních měst. Nechce se mi věřit, že by se to v tolika samosprávách špatně počítalo!“ řekl redakci PrahaIN senátor Zdeněk Nytra.

Proti zálohování se postavil i expert serveru Ekolist Martin Šmída. „Materiál PET je jeden z hlavních motivátorů ke třídění i dotřiďování. A díky této motivaci jsme schopni třídit i ostatní druhy odpadů. Tato motivace však bez přítomnosti PET lahví může výrazně klesnout, jak u obcí, tak u občanů,“ dovozuje Šmída.

A pokračuje v dokazování nesmyslnosti zavedení zálohování dál. „Zavedení povinného PET zálohování tedy v komplexním systému třídění odpadů napáchá více škody, než užitku. Proč tedy stále existují tlaky na jeho zavedení? Často zaznívají argumenty, že nápojáři se k rPETu nemohou dostat a nemohou tak splnit povinnost přidávat jej do nově vyráběných lahví. To není pravda. rPETu je na trhu dost a jeho cena je tržní a zisky zprostředkovaně putují ke zdroji – obcím,“ píše Šmída.

Šmída dovozuje, že zálohování má vzniknout na základě lobbingu nápojářských společností. „Česká republika je špičkou ve třídění odpadů, byla by škoda, kdybychom se zcela zbytečně ‚střelili do nohy‘, a to jen kvůli ziskům nápojářských koncernů,“ uzavřel Šmída.

K podobnému kroku zálohování PET lahví chtěl v roce 2009 přikročit i tehdejší ministr pro životní prostředí Martin Bursík za Zelené. Po diskusi bylo ze zavedení systému upuštěno. „Mezi velmi aktivní kritiky zavedení záloh tehdy patřilo České sdružení pro obaly a životní prostředí, Svaz minerálních vod, Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Potravinářská komora ČR a mnoho dalších. Řadu analytických materiálů zajišťovala i autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s.,“ informuje Česká asociace odpadového hospodářství.