I on patří do skupiny ústavních činitelů, jejichž plat z vůle sněmovny stagnuje. Vadí mu ale, že z této skupiny vypadli soudci a státní zástupci, kterým plat dál roste. Letos v červenci totiž Ústavní soud rozhodl o tom, že platy soudců parlament zmrazit nesmí a že jim náleží trojnásobek průměrné mzdy.

„Moje práva jsou poškozena tím, že mám stejné postavení jako soudci, ale nebyl jsem zahrnut do ,privilegované´ skupiny. Nechci však dosáhnout toho, aby se můj plat zvedl na úroveň mezd soudců, ale toho, aby soudci přestali o platech rozhodovat a aby to bylo na parlamentu, kam toto rozhodování patří,“ vysvětlil Kala, proč se zřejmě již v lednu na ústavní soudce obrátí.

Kala spoléhá na dvě odlišná stanoviska, která červencový verdikt ÚS obsahoval

Šéf NKÚ chce podle svých slov docílit toho, aby Ústavní soud rozhodl o zrušení všech koeficientů, ze kterých se mzdy ústavních činitelů vypočítávají. A aby ponechal na rozhodnutí parlamentu, aby stanovil tuto základnu podle nových pravidel a pro všechny stejně.

List upozorňuje na to, že Kalova stížnost vlastně znamená, že by Ústavní soud musel zpětně své rozhodnutí popřít. Prezident NKÚ ale je přesto rozhodnut stížnost podat. Prý se spoléhá na dvě odlišná stanoviska, která červencová usnesení ústavních soudců obsahovala.

V debatě o platech politiků je kdekdo směšný

Tomu, zda platy politiků zvýšit či ne se na komentářové straně listu věnuje také Stanislav Balík z Katedry politologie FSS MU. Mimo jiné poukazuje na to, že v debatě na toto téma je směšný kdekdo. Poslanci proto, když argumentují základními platy a   nepřipočítávají k nim náhrady. Předseda vlády kvůli vlastní historii, když z poslaneckých náhrad našetřil na byt. „Prezident hrozící vetem a mluvící o nenažranosti – ačkoli za jeho vlády se odměny ústavních činitelů zvýšily skokově o desítky procent,“ píše Balík. Nit suchou nenechává ani na šéfovi odborářů, který se také „montuje“ do diskuse a přitom bere víc než poslanci.

Babiš nepochopil základní principy parlamentní demokracie

Jenže Andrej Babiš je prý vedle směšnosti i nebezpečný. Prý tím, když uvažuje, že by plat poslanců stanovovala vláda podle toho, jak rychle budou schvalovat zákony. „Jestli dosud někdo pochyboval, že šéf ANO nepochopil základní principy parlamentní demokracie, nyní musí vidět, jak na tom je,“ píše Balík s tím, že možná by měl někdo Babišovi připomenout, že on osobně nebyl přítomen na více než polovině hlasování v Poslanecké sněmovně, jejímž je členem.

Proč by vláda neměla rozhodovat o poslaneckých platech

A vysvětluje, proč by vláda neměla rozhodovat o platech poslanců. „Poslanecká sněmovna je vládě nadřazena – na rozdíl od ní má přímý mandát od voličů. Když si zítra usmyslí, vláda skončí,“ připomíná Balík.

V závěru svého zamyšlení uvádí, že celá tahanice o výši platů politiků svědčí o tom, jak premiér a celá koalice neumí vyřešit základní politické věci a uzavírá dohody, které vzápětí ruší. „Jedině že by to ale celé bylo jinak – třeba se leckterým politickým silám vymezujícím se vůči politice samotné hodí její naprostá dehonestace,“ uzavírá Stanislav Balík.