Německo zažívá zlomový okamžik. Nejvyšší správní úředník v jednom z německých regionů rozhodl, že uprchlíci musí nastoupit do práce. Server nejčtenějšího deníku Bild připomněl, že tato možnost existuje v německém zákoně dlouho, ale dosud tohoto ustanovení nikdo nevyužil. Až teď bylo v okresu Saale-Orla vydáno nařízení, že žadatelé o azyl budou muset pracovat. Alespoň uklízet ulice, stříhat živé ploty, v zimě odklízet sníh. Rozhodnutí vydal úředník Christian Herrgott z CDU.

Žadatelé o azyl by měli pracovat alespoň 4 hodiny denně. Podle zákona budou za tuto práci dostávat 80 centů na hodinu. Měsíčně si tak vydělají 64 euro, které budou převedeny na jejich platební kartu. Pokud kterýkoli z žadatelů o azyl práci odmítne, bude se muset spokojit se snížením sociálních dávek, na které má nárok. Pravděpodobně o 180 eur.

„Nyní provádíme rozhodnutí městské rady krok za krokem, ale důrazně. Musíme motivovat ty, kteří nechtějí pracovat. Jde o to vyslat signál, že lidé, kteří jsou placeni z daní, musí společnosti něco vrátit a ne sedět celý den na lavičce v parku,“ řekl deníku Bild Herrgott.

„Podle zákona o azylových dávkách nesmějí uprchlíci v prvních třech měsících po příjezdu nastoupit do běžné práce. Výjimka: tzv. pracovní příležitost. V souladu s tím mohou být žadatelům o azyl v přijímacích střediscích poskytnuty tzv. pracovní příležitosti u státních, městských a neziskových organizací,“ upozornil server deníku na konkrétní ustanovení zákona.

Zapojením žadatelů o azyl chce prý Herrgott docílit dvou věcí. Jednak chce napomoci lepší integraci uprchlíků do německé společnosti a současně tím zlepšit pohled Němců na žadatele o azyl.

Důstojník Bundeswehru Herrgott na konci ledna dorovnal v okresních volbách 13procentní deficit proti konkurentovi AfD Uwe Thrumovi a byl zvolen okresním správcem.

Zpravodajský pořad Tagesschau veřejnoprávní televize ARD označil kartu, na kterou mají žadatelé o azyl dostávat peníze, za „kontroverzní“.

„Země Severní Porýní-Vestfálsko dává obcím svobodu rozhodnout se, zda zavedou kontroverzní platební kartu pro žadatele o azyl,“ zaznělo v pořadu. Problém je prý už v tom, že města a obce by samy nesly náklady na zavedení takových karet. Zpravodajský pořad však také připomněl, že před pár dny se na zavedení karty shodlo 14 ze 16 spolkových zemí.

S kartou mají žadatelé o azyl podle jednotných standardů získat část dávek, na které mají nárok, jako kredit namísto v hotovosti.

Bavorský premiér Markus Söder (CSU) v neděli na sociální síti X napsal, že Bavorsko bude u udílení karet přísné. Hotovost budou mít žadatelé o azyl též k dispozici, ale podle serveru Tagesschau půjde jen o malou hotovost ve výši asi 50 eur měsíčně, což je po přepočtu asi 1270 korun českých. Online nakupování, účast na hazardních hrách a převody do zahraničí by mohly být zcela zastaveny.

Žadatelé o azyl prý v Německu mají nárok na střechu nad hlavou a také na potraviny, oblečení, zdravotní péči a spotřební zboží. Místo těchto věcných dávek jsou někdy poskytovány poukázky nebo peněžité dávky. Sazby se pohybují mezi 278 eury pro děti do pěti let a 410 eury pro osamělé dospělé nebo osamělé rodiče. Po 18 měsících se sazby zvyšují přibližně na úroveň běžné sociální pomoci.

A zatímco jeden úředník hledá cestu, jak zaměstnat žadatele o azyl, v Německu je momentálně asi 1,5 milionu nezaměstnaných a vůbec nejde jen o uprchlíky, ministr práce Hubertus Heil chce přivést 25 000 lidí ze zahraničí na nekvalifikovanou práci. „Nevyžaduje se žádné odborné vzdělání ani studium,“ oznámil spolkový ministr práce.

Informuje o tom server magazínu Der Spiegel s tím, že v Německu chybí i nekvalifikovaná pracovní síla. Odborníci na trh práce v Německu mají pochybnosti o tom, že bude mít pozitivní efekt, pokud k jednomu a půl milionu nezaměstnaných osob přijdou další takoví lidé. Z Turecka, nebo z jakékoli jiné země.