ČTK to na dotaz sdělila mluvčí radnice Marie Kurková. Zřizovatelem zón placeného stání je magistrát hlavního města, který musí žádosti o změny v systému schválit.

Praha 9, kde zhoršilo možnost zaparkovat zavedení zón v sousedních městských částech, usiluje o zavedení parkovacích zón několik let. V roce 2017 zastupitelé městské části souhlasili se zavedením zón a usnesli se, že by v celé městské části měla být takzvaná smíšená zóna, kde mohou za poplatek parkovat i nerezidenti. Poplatek měl být 20 korun za první dvě hodiny stání a za každou další započatou hodinu 30 korun.

Toto usnesení na posledním jednání zastupitelé revokovali a výši poplatku pozměnili. „Vzhledem ke zdržení v celé realizace nám bylo doporučeno, aby zájem o připojení do systému zón placeného stání potvrdilo i nové zastupitelstvo. Po pečlivém uvážení jsme se rozhodli přistoupit na citlivější řešení hrazení stání,“ sdělil ČTK radní městské části pro dopravu Tomáš Holeček (ODS).

Návrh na zavedení smíšené zóny v celé městské části Prahy 9 již jednou magistrát řešil. Zavedení však zamítl kvůli prodělečnosti. Radnice městské části tehdy navrhovala, aby v zóně mohli přespolní parkovat až 24 hodin za deset korun na hodinu.

Radnice usiluje o pozměnění režimu zón placeného stání. Navrhuje, aby držitelé parkovacího oprávnění mohli po dobu dvou hodin za den zaparkovat bez poplatku i v dalších městských částech s výjimkou památkových rezervací v Praze 1 a Praze 2. I kvůli tomu Praha 9 podepsala v květnu 2016 memorandum o spolupráci v oblasti dopravy s Prahou 1, Prahou 2, Prahou 3 a Prahou 10.

První regulace parkování začala v 80. letech 20. století v Praze 1. Tzv. modré zóny byly poprvé zavedeny v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 3 a 7 a část Prahy 16. Samy je provozují radnice Prahy 13, 16 a 22. V Praze 13 a 16 se parkovné neplatí. Před zhruba třemi lety byly zavedeny na Praze 5, 6 a 8 a loni v červenci se rozšířily na Prahu 4.