„Před třiceti lety jsme demonstrovaly v nesvobodném režimu za lepší život vlastních dětí. Dnes, kdy si užíváme vysokou životní úroveň v demokratickém režimu, můžeme a máme povinnost zachránit alespoň několik málo životů dětí z válečných oblastí,“ stojí v dopise.

Hnutí Pražských matek vzniklo na přelomu roku 1988 a 1989. Upozorňovalo na znečistění životního prostředí. V květnu 1989 uspořádalo první demonstraci v tehdejším Československu, která se na problém zaměřovala. Teď spolek bojuje za bezpečnost dětí v dopravě či za čisté ovzduší v hlavním městě. Dopis adresovaný Hamáčkovi dnes v sídle jeho ministerstva předávaly původní členky hnutí i zástupkyně spolku.

„Jsme zklamané, znechucené, pobouřené tím, že ministr neodpověděl na žádost řeckého ministerstva vnitra o přijetí 40 sirotků z táborů. Přijde nám normální a lidské, aby se náš stát k humanitární činnosti připojil,“ řekla novinářům Terezie Hradilková z hnutí Pražských matek. Hamáčkův přístup označila za cynický.

Autorky dopisu ministra vnitra vyzývají, aby „přestal české humanitární pomoci sirotkům bránit“ a umožnil českým organizacím se o děti z válečných zón postarat. Poukazují na to, že přeplněné tábory nejsou vhodné prostředí pro malé děti, ale ani pro náctileté. Hradilková připomněla, že v minulosti Česko přijímalo děti z krizových oblastí třeba i jen dočasně do doby, než se mohly vrátit domů. Týkalo se to třeba dětí z bývalé Jugoslávie.

Informace o postupu při vyřizování řecké žádosti žádala minulý týden při interpelacích opozice. Hamáčkův přístup kritizovala. S návrhem přijmout 50 syrských sirotků z řeckých táborů přišla už loni europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy uvedl, že Česko žádné migranty přijímat nebude a uprchlíkům je potřeba pomáhat v jejich zemích. Zmínil pak plán vybudovat sirotčinec v Sýrii. Týdeník Respekt teď informoval o tom, že se záměr neuskuteční.