„Navrhuje se stanovit, že případný přebytek státního rozpočtu se vždy použije na snížení státního dluhu. Růst státního dluhu by do budoucna mohl ohrozit rozpočtové hospodaření ČR, a proto je třeba využít každé příležitosti na jeho snížení,“ uvádí důvodová zpráva k novele. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené Sněmovnou.

Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Od roku 2001 do roku 2015 skončil státní rozpočet celoročně vždy ve schodku. Státní dluh ke konci loňského roku klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun.

Ministerstvo financí chce zároveň vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. To znamená, že úřady nebudou moci bez souhlasu Ministerstva financí peníze využít na jiný účel. V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou, nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby.

„Významná část prostředků na plat související s příslušným místem bude po druhém měsíci jeho neobsazenosti zavázána, čímž odpadne motivace úřadů úmyslně udržovat určitou část míst neobsazených a prostředky používat k vylepšování platů jiných zaměstnanců,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že zavázané peníze bude moci vláda následně využít na neočekávané výdaje během roku nebo na vládní priority.

Vázání se podle návrhu bude týkat prvního platového stupně v tarifní třídě, do které je místo zařazeno. „K motivaci pracovníků, kteří musí agendu za nepřítomného zaměstnance vykonat, tak zůstane úřadu zhruba 50 procent nákladů spojených s tímto místem a zbytek se zablokuje,“ dodala ministryně.

Zároveň Ministerstvo financí v normě navrhlo vypustit ustanovení, aby Poslanecká sněmovna musela souhlasit s použitím peněz vytvořených v minulosti z rozpočtu a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv.

Novela také snižuje penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně.

Ve financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.

Zákon zároveň zavádí, že pokud příjemce dotace v případě zjištěných pochybení včas situaci napraví nebo vrátí dotaci, nebude porušena rozpočtová kázeň. Zároveň se v zákoně zpřesňuje ustanovení, aby bylo jasné, že řízení o odnětí dotace poskytnuté ze státního rozpočtu vede poskytovatel peněz, nikoliv finanční úřad.

Opoziční Piráti považují novelu zákona o rozpočtových pravidlech za krok proti nezávislosti státní správy. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se obává toho, že některé změny organizačních a platových podmínek už nebude schvalovat vláda jako celek, ale budou o nich rozhodovat resorty vnitra a financí. „V souvislosti se zákonem o státní službě, který Sněmovna přijala v lednu tohoto roku a který zjednodušil odvolávání vedoucích pracovníků a zároveň snížil nároky na odborná kritéria u uchazečů, by přijetí novely znamenalo další výrazné zpolitizování státní správy,“ varoval Bartoš.