Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici. Podle Babiše by tyto státy měly nahlas říct, jak by Evropa a schengenský prostor měly vypadat. „Nemáme jasnou strategii,“ uvedl.

Schengen nyní sdružuje 22 zemí EU a Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Obyvatelé těchto států mohou v rámci schengenského prostoru cestovat – až na výjimečné situace – bez hraničních kontrol a země spolupracují na společné bezpečnosti.

Chorvatsko se vedení EU ujme poprvé, do čela zemí nastoupí na půl roku 1. ledna. Za jeho předsednictví by tak měl být za rozjezdu nové Evropské komise formulován plán hospodaření EU pro příštích sedm let a dokončeno vystoupení Británie z EU. Plenković chce, aby se během těchto šesti měsíců uskutečnilo i jednání zemí EU se státy západního Balkánu, kterým by podle něj unie měla otevřít dveře. Prezidenti a premiéři zemí EU se přitom na říjnovém summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.

Prioritami chorvatského předsednictví bude Evropa rozvíjející se, chránící a globálně vlivná.

Plenković přijel do Prahy na úterní schůzku zástupců 17 z 28 zemí Evropské unie sdružených ve skupině Přátel koheze. Budou jednat o společném postupu při projednávání víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027. Budou se snažit prosadit zajištění dostatečného množství peněz na politiku soudržnosti, která má přispívat ke sbližování životní úrovně v různých evropských regionech. Aktuální návrh finančního rámce, který představila Evropská komise, počítá s omezením peněz na tuto politiku, důvodem je očekávaný odchod Británie z EU i zaměření rozpočtu na nové priority.