Na 1. května 2004 se uskutečnilo zatím největší rozšíření EU. Spolu s Českou republikou přistoupilo do Unie dalších devět států, a to Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Později do Unie vstoupilo rovněž Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Schůzka ve Varšavě má být podle šéfa polské diplomacie věnována nejen zkušenostem a úspěchům členství, ale i debatě středoevropských vůdců o výzvách, před kterými EU stojí, a o případné společné vizi přeměn Unie.

A to jen pár dnů před neformálním summitem EU v rumunském Sibiu, který má probírat výsledky Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem a strategické plány EU na příští léta.

„EU se musí vrátit ke svým kořenům jako společenství národů, které jsou silné, svobodné a rovnoprávné,“ zdůraznil premiér Morawiecki v článku, zveřejněném v předvečer varšavského setkání na serveru Politico. Polská vize obnovy Unie po květnových volbách do Evropského parlamentu podle Morawieckého počítá s bojem s nerovnostmi, zaváděním inovací ve větší míře, potíráním monopolů a hospodářského protekcionalismu i se zvyšováním výdajů na ochranu hranic.

Morawiecki také vyčetl Bruselu, že s některými členskými státy zachází lépe než s jinými, a jako nepřípustnou odmítl kritiku na adresu vnitřní situace členských států; Brusel prý nechápe situaci ve středoevropských zemích.

Polská vláda čelí kritice Evropské komise zejména za snahu ovládnout nezávislé soudy.