Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka by jedním z témat setkání mělo být nebezpečí terorismu. „Tádžikistán je pro nás zajímavý proto, že jednak je na bezprostřední hranici s Afghánistánem, jednak je tádžická menšina v Afghánistánu přítomna i ve vedení země,“ podotkl Kmoníček. Zároveň poznamenal, že tádžická kultura je přítomna v celém regionu střední Asie. „Čili ta diskuse nebude zcela jistě pouze o Tádžikistánu, bude nás velmi zajímat tádžický názor na poslední vývoj v Afghánistánu, kde se snažíme, aby naše přítomnost zůstala až do okamžiku, kdy afghánská strana bude připravena zcela převzít otázku své vlastní bezpečnosti,“ poznamenal Kmoníček. Česko má v Afghánistánu kolem 270 vojáků.

Hradní zástupce budou podle Kmoníčka zajímat i tádžické názory na Uzbekistán. „Protože Uzbekistán s Kazachstánem jsou dvě klíčové země oblasti a řekněme, že zlatým grálem bezpečnosti střední Asie je Ferganské údolí,“ řekl. Nebezpečí, že by se do údolí dostali extremisté z Afghánistánu, označil za „noční můru mnohých“. V té souvislosti poznamenal, že jak se bude zmenšovat území takzvaného Islámského státu, islámští radikálové se budou přesouvat do jiných oblastí. „Islámský stát má jednu jedinou výhodu, že většinu našich nepřátel tohoto vyznání, tohoto typu sektářsko-apokalyptické sekty, máme v jednom balíčku, v jedné krabičce. My tu krabičku teď po dobytí Mosulu rozkopneme,“ poznamenal s tím, že jedním z významných podobných hnutí jsou extremistické organizace Uzbekistánu na afghánském území. „Čili ta debata bude velmi živá, velmi zajímavá a my čekáme, že se na své velmi zvídavé otázky dozvíme velmi zajímavé odpovědi,“ doplnil.

Hornatá země je považována za nejchudší z postsovětských republik

Kmoníček předpokládá, že během návštěvy budou podepsány dohoda o letectví a memorandum mezi českým nejvyšším státním zastupitelstvím a generální prokuraturou Tádžikistánu. „A samozřejmě v období ekonomické diplomacie nemůže chybět memorandum podepisované mezi obchodní komorou Tádžikistánu a Svazem průmyslu a dopravy ČR,“ uvedl ředitel hradní diplomacie. Rachmon by se měl setkat i s dalšími českými politickými představiteli.

Zeman se s Rachmonem setkal v roce 2014 při cestě do střední Asie. Mluvil s ním o islámském terorismu. Rachmon je v čele středoasijského Tádžikistánu od roku 1992, kdy jako premiér převzal prezidentské pravomoci po Akbaršovi Iskandarovi, jenž kvůli nepokojům rezignoval. Rachmon byl prezidentem zvolen v roce 1994 a pak znovu v letech 1999, 2006 a 2013. Západní státy volby opakovaně označovaly za netransparentní a zmanipulované. Hornatá země je považována za nejchudší z postsovětských republik a mimo jiné za tranzitní zemi pašeráků drog ze sousedního Afghánistánu.