Následně si všímá situace za nacismu. „Velkoněmecká říše byla rozbita, rozprášena a německý národ se musel podřídit přísným pravidlům vítězů války. Jedno z nich se týkalo armády, která byla připravována především k obraně. Když se armády evropských zemí začaly v 90. letech zapojovat do řešení konfliktů ve svém okolí, počínalo si Německo velmi opatrně, právě s ohledem na historickou citlivost,“ všímá si. Podle týdeníku Německo preferovalo humanitární nebo mírotvorné akce.

„Nyní Německo přebírá iniciativu a chce se jako nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější stát EU postavit i do čela její armády,“ konstatuje Týden s ohledem na slova z Bílé knihy. Zde je uvedeno, že Německo chce rychle, rozhodně a podstatným způsobem vstoupit jako vedoucí složka do mezinárodních debat, aby převzalo odpovědnost a předpokládané velení.

Podle analytika think-tanku Carnegie Europe Jana Techaua přichází nové Německo. „Je to totiž poprvé, co klíčový obranný dokument říká něco takového,“ říka Jan Techau.

Německo začalo do armády vkládat v současnosti výrazně více peněz. Roční investice do vybavení budou bezmála zdvojnásobeny, budou také zrušeny stropy pro nákupy větších zbraňových systémů.

Podle ministra zahraniční Franka-Waltera Steinmeiera (SPD) je evropská armáda dlouhodobým cílem strany. „Jako hlavní politický bod ho máme v programu už mnoho let,“ uvedl.