Dnešní slavnostní zahájení se uskutečnilo v kostele Panny Marie Sněžné a promluvili na něm mimo jiné místopředsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Vlasta Preislerová či ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

„Naše země strávila v područí totalitních režimů více než polovinu minulého století a mnoho rodin se potýkalo, když ne s pronásledováním, tak s perzekucí ze strany režimu. Letošní téma je pronásledování rodin v době nesvobody, myslím, že můžeme být rádi, že žijeme už 30 let v demokratické a svobodné zemi,“ uvedl Hřib. Ačkoliv nástup totality je podle něj historicky zmapován, je nutné, aby se lidé chovali tak, aby si svobodu zachovali a opětovanému nástupu totality zabránili. „Já vám mohu slíbit, že udělám maximum pro to, abychom žili ve vzdělané společnosti, ve které nebude nikdo zůstávat na vedlejší koleji, a to si myslím, že je ta zásadní linie obrany proti totalitě a nástupu totalitních tendencí ve společnosti,“ řekl. Vyjádřil naději, že se doba vykonstruovaných procesů a perzekuce nikdy nevrátí.

Preislerová uvedla, že festival Mene Tekel má vždy sloužit jako varování: „Prosím nezapomínejme.“ Zároveň poznamenala, že česká společnost potřebuje více duševně silných lidí. „Náš národ potřebuje vnitřně svobodné, silné a nadějeplné jedince, kterých se nám dnes žalostně nedostává,“ řekla.

Ředitel ÚSTR připomněl, že Československo ve 20. století zažilo, jak jedna totalita vystřídala druhou – rozdíl byl však mezi jejími nositeli, přičemž v případě té druhé, nástupu komunismu, jimi byli spoluobčané. Nesvoboda a porušování lidských práv nemusí být důsledkem okupace či cizí diktatury, ale může vyrůst mezi námi, doplnil Hazdra. Na závěr zdůraznil, že i totalitní režimy se označovaly za demokratické, a tak je důležité mít na paměti, že opravdovou svobodu a demokracii by měli lidé chránit.

Jednotlivé projevy prokládala klasická hudba komorního Tria Cantabile. Zazněla také muklovská hymna a v závěru zarecitoval verše politického vězně Jiřího Herzingera ředitel projektu Jan Řeřicha.

Festival Mene Tekel se letos koná potřinácté a na jeho oficiálních stránkách stojí, že „vznikl jako reakce na nezájem společnosti o osud politických vězňů padesátých let“. Kromě připomínání odkazu obětí komunismu je věnován také vzpomínce na oběti nacismu.