Autor zkoumá temné hlubiny internetu a sleduje, jak falešné zprávy a polopravdy způsobují zmatek a ohrožují demokracii. Odhaluje rovněž různé formy mediální manipulace od Filipín přes Balkán po Latinskou Ameriku a Evropskou unii. Jeho dílo dosud vyšlo ve více než 12 jazycích, u nás jej v překladu Petrušky Šustrové vydává nakladatelství Dokořán. O knižní novince redakci informovala PR manažerka Denisa Novotná.
V květnu 2014, kdy na Ukrajině vrcholila občanská válka, vypukl v oděském Domu odborů požár. Zemřely desítky lidí a už během několika hodin se v médiích objevily pomluvy a lži, kdo za to může. Ruská armáda informačních bojovníků šířila na internetu a prostřednictvím státních sdělovacích prostředků příběhy a obrazy, které svalovaly odpovědnost na ukrajinské revolucionáře.
„Jsme zvyklí na to, že se válka vede o obsazení území a vztyčení vlajek, ale tady šlo o něco jiného. Moskva potřebovala šířit narativ o tom, že prodemokratické revoluce jako ta na Majdanu vedou k chaosu a k občanské válce. Kyjev potřeboval předvést, že separatismus vede k bídě. Nebylo skoro důležité, co se přímo na místě skutečně dělo: obě vlády prostě potřebovaly dost záběrů k vlastním příběhům. Propaganda válku vždycky provázela, obyčejně byla ale ve službách skutečných bojů. Informační věk však rovnici převrátil: vojenské operace nyní slouží důležitějšímu informačnímu účinku. Kdyby nebylo velmi reálných úmrtí, bylo by to jako špatně napsaná televizní reality show,“ píše Pomerantsev.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš A. Nový