Během prvního osobního setkání obou politiků v Bílém domě, které původně mělo trvat čtyři a půl hodiny, se projednávala především praktická témata. Kvůli dlouhé diskusi o spolupráci Spojených států a Evropy v rámci NATO se plánovaná závěrečná tisková konference posunula o 50 minut, upozorňuje list.

Trump požadoval plnění závazků na obranu. Řada členských zemí NATO dluží za poslední léta hodně peněz, poznamenal. Je to podle něj nefér vůči USA, které tak na svých bedrech nesou velkou část odpovědnosti za společnou obranu.

Merkelová, jak list dále píše, slíbila přispívat do NATO dvěma procenty německého HDP. „Jsem ráda za potvrzení role NATO,“ řekla. V Německu a v dalších evropských státech totiž po nástupu Trumpa panují obavy o osud vzájemného spojenectví USA a Evropy, a to především kvůli jeho kritickým výrokům na adresu NATO a EU.

Jak list připomíná, kancléřka přijela jednat také o volném obchodu. Do Washingtonu ji doprovázela početná delegace zástupců německých firem, např. Siemens nebo BMW. Merkelová zdůraznila, že případná nová dohoda má být uzavřena společně s dalšími státy Evropské unie, nejen s Německem. Trump řekl, že je obchodu s Evropou velmi nakloněn. Musí však podle něj „být férový“.

Na programu uzavřeného jednání byla také situace v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, Jemenu, Libyi a v severní Africe obecně, jaderná dohoda s Íránem nebo konflikt na východní Ukrajině. Trumpa zajímal německý pohled na možné řešení krize na východě Evropy a na to, jak vycházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politici probírali i vztahy s Ruskem a s Čínou, posílení bezpečnostní spolupráce v boji proti terorismu a vzájemných vztahů mezi Německem, Evropskou unií a USA, dodal list.