„Británie označuje konání Ruska v Sýrii jako intervenci, začne se aktivně zajímat o Arktidu a Střední Asii, bude intenzifikovat studia ruského myšlení!? Dokument obsahuje mnoho jiného proto, že prý Rusko mobilizuje, vojensky expanduje, vede již deset let kybernetickou válku se Západem a má atomové zbraně. Dokument byl napsán bez podpory reálných dat a skutečností. Jednu skutečnost mluvící proti NATO si dovoluji připomenout. Ruské vojenské vedení dokázalo v posledních letech schopnost přemístit 47 tisíc vojáků během 48 hodin. Nato potřebuje k přesunu pět tisíc vojáků čtyři dny,“ konstatuje na základě materiálů, které předložila britská vláda parlamentu. Dovolává se také jízd amerických vojáků přes srdce Evropy do Pobaltí a zpět do Německa.

Celý komentář najdete zde.

Autor komentáře zde nabízí určitou paralelu se sportem. I tady se podle jeho názoru pracuje s vymyšlenými důkazy, které se zrovna hodí Západu do krámu. Důkazem podle Campbella budiž zákaz vydaný ruským atletům, kteří nemohou vyrazil na letní olympiádu v Riu. Zákaz byl vydán, protože u ruských sportovců byla objevena látka zvaná meldonium. Vyrábí se v Lotyšsku od roku 1976, je určená na léčení srdečních chorob a ti, kteří chtěli, o této látce dlouho věděli. Jen teď byla využita k diskreditaci ruských sportovců. Podobně špatně to prý může dopadnout i s chystaným mistrovstvím světa v Rusku ve fotbale v roce 2018.

Rusko by se také mělo vypořádat se zhýčkanou mládeží, až už jde o některé sportovce nebo o některé absolventy akademie FSB, kteří rozhazují své peníze doma i v zahraničí a po Moskvě pořádají spanilé jízdy. Právě tito lidé jsou pro Vladimira Putina nebezpeční.

„Pro Putina to znamená potvrzení, že největším opravdovým nebezpečím pro Rusko a jeho osobu není Západ v současném stavu, čekající na svou příležitost, ale pomatení bohatí, zhýčkaní oligarchové a zkorumpovaní úředníci – zrádci v jeho blízkosti, kteří budou v pravou chvíli vždy ochotni prodat šéfa bez ohledu na zájmy Ruské federace a miliony poctivých lidí,“ pokračuje Campbell.

S přihlédnutím k tomu lze podle analytika říci, že duch Brexitu zasáhne časem nejen vládu v Bruselu, ale také v Moskvě či Pekingu.